Rok od zavedení pravidel pro prodej kratomu připravuje vláda další zpřísnění. Látku by si nově mohli koupit pouze lidé starší 21 let, internetový prodej by měl skončit úplně. Ministerstvo zdravotnictví plánované změny zdůvodňuje mimo jiné počtem lidí, kteří potřebovali zdravotní péči v souvislosti s intoxikací kratomem nebo podezřením na ni. Od dubna do června letošního roku jich bylo 515, nejvíce ve věku od 15 do 19 let. Prodejci i někteří odborníci ale varují před přesunem poptávky na černý trh. Podle ministerstva zdravotnictví užívá kratom v Česku přes 300 tisíc lidí.
Oba mladíci, kteří chtěli zůstat v anonymitě, se ke kratomu dostali přes kamarády. Jeden ho začal užívat v devatenácti letech, druhý v jednadvaceti. „Bavil jsem se s kamarády o tom, že se učím na zkoušky a že to je náročné, že se nedokážu soustředit. Tak mi jeden z nich dal jednu dávku a od té doby se to se mnou veze,“ popsal jeden z nich.
Kratom je psychoaktivní látka s opioidními účinky, která se používá například jako stimulant. Ve vyšších dávkách může mít naopak tlumivé účinky. U obou mladíků se rozvinula závislost, se kterou dodnes bojují. „Klepal jsem se, celé tělo mě svrbělo. Nevyspal jsem se, stále jsem se potil. Nejedl jsem, protože jsem měl zažívací problémy,“ popsal druhý z nich.
Volný prodej kratomu v Česku před rokem skončil. Regulace zakázala jeho prodej nezletilým, ukončila prodej v automatech a stanovila podmínky pro internetové obchody. Prodejci musí mít licenci, ověřovat věk zákazníků a dodržovat omezení týkající se balení nebo reklamy.
Nová pravidla se podle adiktologa osvědčila
Podle ředitele pro výzkum a inovace Společnosti Podané ruce Viktora Mravčíka se nastavená pravidla osvědčila. „Ukázalo se, že to funguje velmi dobře. Musíme si uvědomit, že to, co jsme tady nastavili pro psychomodulační látky a pro kratom, je to nejpřísnější v oblasti legálních psychoaktivních látek,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi. Počet licencovaných prodejen podle něj nadále roste, byť v poslední době pomaleji.
„Teď mohou být ti uživatelé nějakým způsobem informovaní o dávkování a podobně, což předtím vůbec nebylo a bylo dost jednoduché, aby si někdo dával desetinásobné dávky,“ vysvětlil majitel licencovaného obchodu King Kratom Jaroslav Beran.
Vláda plánuje pravidla ještě zpřísnit
Premiér Andrej Babiš (ANO) letos vyhlásil boj proti drogám. V září vláda schválila novelu zákona o návykových látkách, podle které by se od příštího roku měla zvýšit věková hranice pro nákup kratomu ze současných 18 na 21 let. Zároveň se mají zpřísnit podmínky pro prodejce a posílit kontrolní pravomoci celníků a hygieniků. Internetový prodej kratomu by měl skončit úplně.
Novela počítá také s kontrolou složení a kvality výrobků a vyšším zdaněním. DPH by měla vzrůst ze současných 12 na 21 procent. Spotřební daň by podle koncentrace látky měla činit dvě, deset nebo dvacet korun za gram či mililitr. Státní rozpočet by tak měl ročně získat 400 milionů korun z DPH a dalších 800 milionů ze spotřební daně.
Podle plánu by novela měla začít platit od ledna. Sněmovna by měla takzvaný lex kratom začít projednávat na schůzi, která má začít 24. listopadu.
Další omezení může podle expertů posílit nelegální prodej
Mravčík před dalším zpřísňováním pravidel varuje. Za problematický označuje zejména plánovaný zákaz internetového prodeje. Podle něj by nové podmínky mohly část prodejců odradit od působení na legálním trhu. „Další zpřísnění regulace může motivovat ty subjekty neúčastnit se legálního trhu a může zvyšovat riziko nafukování nelegálního trhu,“ upozornil.
Zákaz e-shopů kritizují i další. „Zákaz nelikviduje on-line prodej kratomu, nýbrž jen ten legální, zdaněný a kontrolovaný. Ověření věku přitom u distančního prodeje probíhá dvakrát – při objednávce a pak znovu při předání zásilky – tedy přísněji než u pultu. Vládní návrh plošného zákazu tak ochranu mladistvých spíše oslabuje,“ uvedl think-tank pro racionální politiku závislostí RATIO. Podle něj se poptávka přesune k přeshraničním prodejcům bez licence či na darknet, zdravotní rizika vzrostou a stát přijde o daňové příjmy.
„Povede to k vytlačení legálního kontrolovaného prodeje do černých nebo šedých realit, kde bude vítězit organizovaný zločin, mafie, nelegální distributoři a prodejci,“ řekl letos v září bývalý národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Proti zákazu internetového prodeje se staví také Hospodářská komora.
„Je nesmysl říkat, že skrz e-shopy se to dostává k dětem, dostává se to k nim skrz různé telegramové skupiny, kde prostě to prodávají lidi, kteří to vozí z Německa nebo Rakouska,“ uvedl majitel licencovaného obchodu Beran.
Přesun prodeje do legálního prostředí považuje Mravčík za jeden z nejdůležitějších cílů regulace. Nejde podle něj pouze o ekonomické přínosy nebo příjmy státního rozpočtu, ale především o snížení zdravotních a dalších rizik spojených s užíváním kratomu.
Výhrady má také ke zvýšení věkové hranice. „To zvýšení na 21 let pouze u kratomu vzbuzuje rozpaky, protože vlastně stejné argumenty, proč posunout tu věkovou hranici, platí i pro jiné psychoaktivní látky a především pro alkohol, případně tabákové a nikotinové výrobky,“ vysvětlil. O případném zvýšení věkové hranice by se podle něj mělo diskutovat v širším kontextu regulace všech psychoaktivních látek, nikoliv pouze kratomu.
Zdravotní péči potřebovaly stovky lidí, nejčastěji teenageři
Ministerstvo zdravotnictví zdůvodňuje plánované zpřísnění pravidel mimo jiné počtem lidí, kteří potřebovali zdravotní péči v souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo od dubna do června letošního roku evidováno 515 pacientů.
Nejpočetnější skupinu tvořili mladí lidé ve věku 15 až 19 let, kterých bylo 171. Celkem bylo pacientů mladších dvaceti let 196, tedy přibližně 38 procent. Více než 330 hlášení pocházelo z nemocniční péče. Na akutních lůžkách, včetně intenzivní péče, se léčilo 203 pacientů.
„Data bohužel ukazují, že i přes regulovaný prodej se kratom stále dostává k dětem a mladistvým. To je pro nás jasný důvod ke zpřísnění pravidel, které už podpořila i vláda,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Údaje, které ministerstvo zdravotnictví představilo, vycházejí z vykázané zdravotní péče u pojištěnců všech sedmi zdravotních pojišťoven. Zahrnují také případy, kdy šlo pouze o podezření na intoxikaci kratomem. Podrobnější přehled chce ministerstvo představit začátkem roku 2027.
„Na kratom nelze nahlížet jako na neškodný přírodní produkt. Jeho užívání může mít závažné zdravotní následky, které je třeba brát v úvahu zejména u dospívajících,“ dodala vrchní ředitelka sekce duševního zdraví a závislostí ministerstva zdravotnictví Dita Protopopová. Za důležité považuje rozvoj prevence a dostupnosti odborné pomoci, ale také jasné stanovení podmínek prodeje a účinnou kontrolu jejich dodržování.
Na nelegální nakládání s kratomem a syntetickými látkami se letos zaměřila také akce KORUND. Podle ministerstva vnitra se při ní z oběhu podařilo stáhnout 1300 kilogramů látky. Například před měsícem zadrželi celníci 34 kilogramů kratomu v autě na Šumpersku. Dvojice mužů ho zakoupila na černém trhu prostřednictvím aplikace Telegram.
Policie eviduje za loňský rok v Česku 17 úmrtí v souvislosti s užíváním kratomu. Podle policie byl v těchto případech kratom buď jedinou zjištěnou látkou ve vysoké koncentraci, nebo se vyskytoval v kombinaci s alkoholem, léky či THC.
Nebezpečná kombinace s alkoholem
Mravčík upozorňuje, že zdravotní rizika závisí mimo jiné na množství užité látky a četnosti jejího užívání. V přírodní podobě obsahuje několik desítek alkaloidů, z nichž nejvýznamnější jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto látky mají komplexní účinky na lidský organismus. „Z toho vyplývají i stimulační účinky při nízkých dávkách. A právě při nízkých dávkách je ta látka poměrně bezpečná,“ uvedl.
Nebezpečí podle něj narůstá především při dlouhodobém užívání vysokých dávek. V takových případech se může rozvinout závislost opioidního typu. Riziko akutního předávkování je však podle Mravčíka nižší než u typických opioidů, protože kratom v porovnání s nimi méně tlumí dechové centrum.
Významným rizikem je podle adiktologa také kombinování kratomu s dalšími psychoaktivními látkami, zejména s alkoholem. Jejich současné užívání může zesilovat nežádoucí účinky a zvyšovat riziko závažných zdravotních komplikací včetně smrtelného předávkování. „Kombinace jakýchkoliv látek mezi sebou zvyšuje riziko negativních účinků včetně akutního nebo i smrtelného předávkování. A u kratomu to platí taky,“ upozornil Mravčík.
Podle něj se kratom s alkoholem kombinuje poměrně často. Právě souběžné užití dalších látek hraje podle jeho vyjádření významnou roli také v případech předávkování. Součástí současné regulace jsou proto i informace o účincích a rizicích užívání. Zákazníci mají být upozorňováni mimo jiné na nebezpečí kombinování s alkoholem.
Největším rizikem je podle adiktologa závislost
Při dlouhodobém užívání kratomu hrozí podle Mravčíka především rozvoj závislosti. Látka totiž působí na mozkový systém odměny. Ve srovnání s alkoholem nebo kouřením tabáku však podle něj vykazuje nižší toxicitu. „Tím hlavním rizikem je právě nezvládnutí toho užívání, užívání vysokých dávek a rozvoj závislosti,“ shrnul. Látka může podle něj také ovlivňovat metabolismus v játrech, což je důležité zejména při jeho kombinování s dalšími látkami.
Přestože Mravčík zdravotní rizika kratomu nezpochybňuje, za zásadní považuje zachování fungujícího systému regulovaného prodeje. Další omezení by podle něj měla být nastavena tak, aby nevedla k opětovnému rozšiřování nelegálního trhu.
V Česku fungují stovky licencovaných prodejen
Rok od zavedení regulace funguje v Česku 242 kamenných obchodů s licencí k prodeji kratomu. Zákazníci si ho mohou pořídit také ve 29 licencovaných e-shopech. Vyplývá to z licenčního seznamu ministerstva zdravotnictví.
Podle seznamu mělo k 23. říjnu licenci 124 podnikatelů, firem či institucí. Z nich 25 mohlo kratom vyrábět, dovážet a distribuovat a pět ho smělo skladovat a přepravovat pro jiné podniky. Kamenné obchody provozovalo 115 jednotlivců či společností. Výzkum provádí také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Roční licenční poplatek za každou činnost činí 200 tisíc korun, za provozovnu dalších 20 tisíc korun.
Nelegálními drogami se v Česku ročně smrtelně předávkuje zhruba sedm desítek lidí. Tisíce dalších podle odborníků každoročně umírají v důsledku nadměrného pití alkoholu a kouření. Podle souhrnné zprávy o závislostech v Česku za rok 2024 souvisí s kouřením každoročně 16 až 18 tisíc úmrtí. V důsledku konzumace alkoholu umírá šest až sedm tisíc lidí ročně, z toho až pět stovek přímo na otravu alkoholem.