Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.

„My se budeme snažit, abychom tam těch peněz dali více, ale aby to byly účelově vynaložené peníze. A ne abychom tady vytvářeli banku, která na tom prodělává,“ deklaruje vicepremiér Karel Havlíček (ANO).

Opoziční kritika vlády v tématu bydlení se zaměřuje na rozhodnutí nepokračovat v systému podpory započatém v minulém volebním období. „Města a obce musí ty projekty, které už jsou často ve fázi ‚chceme jít stavět‘, zase předělávat, aby vyhovovaly novým podmínkám. V podstatě zdrželi ten vývoj kvůli ideologickému boji a někdy záměrně zhruba o dva roky,“ říká poslanec Ivan Bartoš (Piráti).

Zmíněný program spolu s novým stavebním zákonem považuje vláda za kroky, které mají pomoct naplnit schválenou hospodářské strategii. Podle ní bude do pěti let vznikat až 50 tisíc bytů ročně. Opozice je k tomu skeptická.

Případ obecního domu ve Velkém Oseku

Na okraji Velkého Oseka na Kolínsku je už několik let opuštěný a chátrající dům. Zájem o bydlení je při tom v obci s přibližně 2500 obyvateli velký. Podle tamního starosty Jakuba Starého (nestr.) jde o vilu po bývalém továrníkovi, kterou teď vlastní obec. „Nyní přemýšlíme, jestli ho zrekonstruovat pro seniory, ale pro ty bychom chtěli spíš místo ve středu obce – a tady třeba pro mladší rodiny s dětmi,“ popisuje Starý úvahy o možném využití nemovitosti.

Rekonstrukce by vyšla až na 40 milionů korun. Projekt počítá s tím, že tam může vzniknout deset bytů. Teď se místní úřad rozhoduje, jestli si troufne na přestavbu sám, nebo využije státní podporu. Obává se mimo jiné náročného papírování kolem žádosti.

„My jsme chtěli využít ten bývalý program, ale úplně jsme to nestihli, takže nám hraje do karet, že se teď vypisuje nový. Myslím si, že už přesně víme, co potřebujeme,“ říká starosta Starý. Otázkou jsou podle něj podmínky programu a celková poskytnutá částka.

Plán současné vlády

Nová podpora bude zaměřená na výstavbu, rekonstrukci a přestavbu i na pořízení nových bytových domů. Peníze budou moct podle ministerstva pro místní rozvoj čerpat obce, vysoké školy či nemocnice, které potřebují zajistit bydlení pro své klíčové zaměstnance. Proti původnímu programu teď resort slibuje zjednodušení podmínek.

Podle vicepremiéra Havlíčka se minulá vláda „chovala jako červený kříž“. „To, že obcím nabízí dvacetileté úvěry s jedním procentem, je něco neuvěřitelného, když si stát půjčuje třeba za tři procenta,“ prohlásil.

Nový program naopak kritizuje člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS). „Tam nedošlo k racionalizaci toho programu, k zamyšlení nad tím, že ty investice by měly jít primárně do měst, kde je největší bytová nouze,“ říká poslanec. Navíc podle něj vznikají náklady tím, že města a obce již přihlášené v minulé výzvě se nyní musí hlásit znovu.

Příjem žádostí začne nejdřív pro uhelné regiony, tedy Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Tyto oblasti mohou zároveň počítat s nejštědřejší podporou, kterou je samotný úvěr nebo jeho kombinace s dotací. Na to jsou vyčleněné tři miliardy. Zbytek republiky se bude moct připojit později.

„Druhá část prostředků je z IROPu na celou Českou republiku a Prahu. Tam jsou další tři miliardy,“ doplnil ředitel Státního fondu na podporu investic Daniel Ryšávka. Dodal, že příjem žádostí do druhé fáze programu začne v průběhu příštího roku.

Růst cen bydlení

Největší meziroční růst cen nájmů zaznamenal v září Liberec a jeho okolí. Následuje Středočeský kraj, Brno a Ostrava. Pražská průměrná cena se v nabídce ustálila na čtyřech stech šedesáti korunách za metr čtvereční nájemní plochy. Největší zájem je v hlavním městě o dispozice 2+kk s výměrou okolo padesáti až šedesáti metrů čtverečních.

„Takové byty mají většinou do čtrnácti dnů svého nového nájemce, respektive mají zájemce, se kterým se pak podepisuje nájemní smlouva a většinou někdy na přelomu měsíců dochází k jeho obsazení,“ přiblížil obvyklou praxi v metropoli Tomáš Pauer, provozní realitního webu Bezrealitky.cz.

Ročně se v Česku postaví přes 30 tisíc nových bytů. Číslo nijak výrazně neroste, loni a předloni bylo naopak nižší než v předchozích letech. Ceny se ale zvyšují rychle – od roku 2010 zdražily byty v Česku zhruba na trojnásobek tehdejší ceny. U Prahy je růst o něco vyšší než v ostatních regionech.

Dostupnost bydlení v Česku je tak nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Na pořízení nového bytu je v tuzemsku potřeba víc než třináct průměrných ročních mezd. Na Slovensku stačí dvanáct, v Německu osm a v Irsku šest.

Vysoké sazby hypoték

Další překážkou pro pořízení vlastního bydlení jsou vysoké úrokové sazby u hypoték. Kvůli nim v současnosti řada domácností vůbec nemá šanci úvěr získat. Průměrný úrok u půjček na bydlení se drží kolem pěti nebo šesti procent už víc než čtyři roky, v posledních měsících navíc znovu roste. Před pěti lety se přitom pohyboval pod třemi procenty.

„V určité chvíli chceme i podpořit hypotéky, snížit hypoteční sazby v rámci úvěrů, ale to můžeme až v momentě, kdy se začne srovnávat nabídka s poptávkou,“ avizoval Havlíček.

„Ty sliby, které měli Karel Havlíček a Andrej Babiš (ANO) o levnějších hypotékách, naráží na přirozenou ekonomickou realitu. To je věc, kterou vláda nemůže ovlivnit, jen by to rozkolísalo trh,“ oponuje Havránek.

Share.