Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023.
Na tiskové konferenci šéf NATO zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned.
Uvedl také, že jakýkoliv pokus Ruska uspořádat volby na okupovaných územích Ukrajiny by byl naprosto nelegální.
„Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ řekl. Podtrhl, že Aliance má nové plány. Ukázal také na průzkum, že podpora NATO zůstává v členských státech velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do Aliance,“ uvedl.
NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé Aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy významně navýšily své výdaje na obranu. Dvě třetiny členských zemích by letos měly splnit požadavek vydávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Stejně tak obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského vůdce Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník aliance.
„Ukrajina je nyní členství v NATO blíž než kdy dříve,“ uvedl rovněž.
Generálporučík ve výslužbě Pavol Macko zmínil, že nevyzpytatelnost Ruska donutila i dvě dlouhodobě neutrální země, Finsko a Švédsko, vstoupit do NATO. „Zvláště těžké to bylo u Švédska, které bylo přes 200 let neutrální, nezúčastněnou zemí ve všech konfliktech,“ dodal. Upozornil i na to, že Rusko se snaží změnit světový pořádek, který byl po druhé světové válce nastolen.
Americký obranný průmysl považuje Macko za konsolidovaný. Evropský je naopak fragmentovaný, například pokud jde o tanky, což celkově znamená menší efektivitu. Navíc banky stále nevidí tento průmysl jako bezrizikový.
