„Frustrace z evropských spojenců je naprosto reálná. Každá země, která nedává pět procent, by neměla mít právo hlasovat o budoucích výdajích v NATO,“ uvedl pro deník The Telegraph zdroj z americké administrativy.
Všechny státy NATO sice již plní minimální hranici dvou procent HDP na obranu, podle šéfa aliance Marka Rutteho však budou muset na červencovém summitu v Ankaře představit, jak chtějí dosáhnout nového cíle ve výši pět procent.
Podle návrhů, které Trump zvažuje, by státy aliance, které tohoto cíle nedosáhnou, mohly být vyloučeny z rozhodování o rozšiřování aliance, společných misích i o aktivaci článku 5, tedy klauzule o kolektivní obraně.
Trump může narazit na evropský odpor
Představitelé NATO deníku The Telegraph sdělili, že američtí velvyslanci tyto plány zatím oficiálně na bruselském sídle aliance nepředložili. Myšlenka modelu „kdo neplatí, ten nerozhoduje“ se však podle jednoho ze zdrojů objevila už na několika diskusních fórech.
Taková změna by však musela projít konsenzem všech členských států, a je proto pravděpodobné, že by ji evropští spojenci zablokovali. Podle britského deníku by to mohlo dále vyostřit spor s Trumpem, který se prohloubil poté, co evropské státy odmítly vyslat lodě na Blízký východ a pomoci s otevřením Hormuzského průlivu.
Zdroje zároveň uvádějí, že kvůli frustraci z nedostatečné evropské podpory v konfliktu s Íránem Trump zvažuje stažení amerických vojáků z Německa.
Ve čtvrtek pak Pentagon informoval Kongres, že plánuje přesunout zhruba 750 milionů dolarů z programu podporovaného NATO, který financuje zbraně pro Ukrajinu, na doplnění vlastních zásob.
Krátce poté šéf Bílého domu na zasedání vlády uvedl, že je z aliance „velmi zklamaný“.
„Tohle byla zkouška pro NATO. Pokud tohle neuděláte, zapamatujeme si to. Za pár měsíců si na to vzpomeneme. Pamatujte si moje slova. Existuje jedno skvělé rčení: nikdy nezapomeň,“ dodal.
Pět procent jako nový cíl
Státy NATO se loni na summitu v Haagu po Trumpově naléhání shodly na postupném zvýšení obranných výdajů až na pět procent HDP do roku 2035. Z toho má 3,5 procenta směřovat na samotnou obranu a dalších 1,5 procenta na širší bezpečnostní opatření.
Zatímco některé evropské země, jako Polsko či pobaltské státy, už podle výroční zprávy NATO zveřejněné minulý týden hranice 3,5 procenta HDP dosáhly, jiné se stále pohybují kolem dvou procent.
České obranné výdaje by letos měly dosáhnout zhruba 185 miliard korun. Přibližně 30 miliard má přitom pocházet z jiných částí státního rozpočtu, především z investic do dopravní infrastruktury, které však podle expertů aliance zřejmě neuzná.
Samotné výdaje na armádu podle expertů zřejmě dosáhnou jen zhruba 1,73 procenta HDP, což by mohlo Česko zařadit mezi nejhorší země v rámci NATO.
