Pohonné hmoty začaly prudce zdražovat na začátku března krátce po vypuknutí války na Blízkém východě. Rychle zdražování benzínu a nafty chtěla česká vláda zastavit. A navíc si podle premiéra Andreje Babiše (ANO) si čerpadláři účtovali neúměrně vysoké marže.
Vláda se proto rozhodla reagovat a těsně před Velikonocemi schválila zastropování marží distributorů paliv na maximálně 2,50 Kč na litr nafty a benzinu.
Současně sníží spotřební daň na naftu o 2,35 Kč za litr, nyní je 9,95 Kč. Stát také bude denně určovat maximální cenu paliv. Opatření by měla začít platit od středy 8. dubna.
„Rozumíme snaze zmírnit dopady současné situace na spotřebitele i ekonomiku,“ citovala například agentura ČTK Českou asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), která sdružuje velké hráče na trhu a která podle vyjádření „považuje zvolený model za nejvhodnější z dostupných variant, zejména s ohledem na zachování funkčnosti trhu a dostupnosti pohonných hmot.“
Agentura přinesla i další smířlivá slova některých velkých hráčů na trhu směrem k plánu vlády zasáhnout do cen.
„Vidíte, že ti hlavní hráči ocenili,“ komentoval výše zmíněné šéf resortu průmyslu Karel Havlíček. Na stránkách ČAPPO nicméně stojí o něco detailnější stanovisko a v něm už je o něco méně porozumění. „Administrativní zásahy do cenotvorby by mohly vést k narušení trhu a negativním dopadům na dostupnost a kvalitu služeb,“ píše se v něm například.
Šéf Unie nezávislých čerpadlářů Ivan Indráček za malé pumpaře pak kritizoval vládu otevřeně už v době, kdy se omezení marží jen zvažovalo. A teď ve své kritice pokračuje. K jeho vyjádření ale později.
Z dat ministerstva financí, která resort zveřejnil 19. března v rámci už dřívějšího monitoringu marží vyplývá, že průměrná marže byla kolem jedné koruny.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň proto tvrdí, že pokud vláda omezí marže na dvou korunách a padesáti haléřích, většina benzínek je pod vládním stropem na marže, což potvrzují data ministerstva financí. A mohou tedy zdražit, říká Bartoň.
„Vyšší marže mají jen pumpy na exponovaných místech, jako jsou například dálnice,“ připomíná ekonom. „Na dálnici tankují bohatí, těm vláda zlevní. Mimo dálnici tankují chudí, s maržemi pod 2,50 korunami. Těm mohou některé pumpy i zdražit,“ píše Bartoň. Vláda chce tedy držet ceny pohonných hmot na uzdě, ve finále je ale podle Bartoně zdraží. Ekonom rovněž vládu za rozhodnutí omezit marže označil jako asociální.
Havlíček jeho slova rozporuje. „Kolem koruny byly marže, když jsme to začali měřit, dnes jsou jinde,“ řekl Havlíček deníku Aktuálně.
Kolik tedy nyní marže jsou, ale neřekl s odkazem na ministerstvo financí.. „Ta situace se mění každým dnem. První kontroly marží splnily účel, ale s postupující situací se firmy chovají podle tržního vzorce,“ vysvětluje šéf resortu průmyslu.
Ze zmíněných dat resortu financí ale také vyplývá, že marže začaly výrazněji klesat po startu konfliktu na Blízkém východě a po zahájení monitoringu ministerstva financí jen pokračovaly v poklesu.
„Kontrola marží má psychologicky efekt, který nefunguje trvale, nemáte-li páku na jejich dodržování,“ reagoval Havlíček na dotaz, z čeho tedy usuzuje, že monitoring marží zafungoval.
A na adresu zkušeného ekonoma Petra Bartoně vzkázal, že „se ztratil v čase“. „Pokud se zavede strop, není důvod kontrolovat, jestli má někdo marži korunu sedmdesát nebo dvě koruny třicet. Každý den všichni uvidí maximální možné ceny a určitě řada nízkonákladových provozovatelů půjde ještě pod ně, jako je to dnes,“ kontruje Havlíček.
Výši marží už dřív zmínil premiér, ten mluvil až o deseti korunách s tím, že „to není normální“. A opakovaně prodejce vyzval, ať zlevní.
Unie nezávislých čerpadlářů reagovala tím, že Babiš porovnává prodejní ceny s daní z přidané hodnoty s nákupními cenami bez této daně. „Ten výpočet byl nesmyslný,“ řekl šéf Unie Indráček. Premiér ale chybu odmítá. Indráček navíc upozorňuje, že marže klesají už od loňského prosince, kdy byly v případě nafty i benzínu nejvyšší za poslední rok. A dokládá to na datech porovnávající nákupní a prodejní cenu paliv.
Havlíček nyní naznačuje, že vláda může situaci přehodnotit. I on už přitom stejně jako premiér mluví o krizi. „Každý týden v podobné krizi musíte reagovat jinak, musí to odpovídat vývoji. Všechny kroky komunikujeme s aktéry trhu,“ ujišťuje ministr.
„První opatřeni zabrala, v minulém týdnu jsme viděli první výkyvy cen, na což jsme nejdříve upozornili vyzvou premiéra, ta trochu zabrala, nyní už jsme ve fázi, že je lepší jít cestou legislativní. I přesto jsme to se vsemi konzultovali a vidíte, ze to hlavni hráči ocenili,“ uvedl Havlíček pro deník Aktuálně v pátek 3. dubna.
Šéf resortu průmyslu také řekl, že kroky vlády nesmí způsobit nedostatek pohonných hmot a nesmí se zlikvidovat provozovatele čerpacích stanic.
Právě na hrozící nedostatek pohonných hmot přitom upozorňuje Unie nezávislých petrolejářů.
„Systém regulovaných prodejních cen vychází z předpokladu, že na trhu je dostatečné množství pohonných hmot,“ konstatuje Indráček a upozorňuje, že hned od počátku března došlo k omezování dodávek čerpacím stanicím.
„I při nezvykle nadprůměrných prodejích dostaly čerpací stanice jen tolik zboží, kolik měly dohodnuto ve smlouvě,“ vysvětluje. Nemohly si doobjednat. „A čerpací stanice pak mají v takové situaci tři možnosti. Vyprodat zboží a zavřít, zvýšit cenu nad okolní čerpačky a tím omezit prodeje, aby vydržely do dalšího měsíce. Anebo se štěstím sehnat nějaké zboží ze zahraničí, které je ale obvykle také dražší a vede též k vyšším prodejním cenám,“ vypočítává Indráček.
Po zavedení cenové regulace ale zvýšení ceny nebo prodej dražšího paliva nepřipadá v úvahu. Benzínka by porušovala zákon. Zbývá ji tedy zavřít. Indráček také varuje, že po startu státního omezování marží ceny paliv s ohledem na vývoj v Íránu dále porostou. A to bude znamenat, že poroste i ministerstvem stanovené maximální prodejní ceny.
Do cen paliv začaly zasahovat i okolní země. Slovensko dokonce zavedlo dvojí ceny. Premiér Andrej Babiš si na poslední tiskové konferenci po jednání vlády stěžoval, že postup není mezi zeměmi koordinovaný a tím se vytváří chaos.
