Jedním z nejdůležitějších témat Evropské unie je její rozpočet, který funguje v sedmiletých cyklech. Právě teď se vyjednává o tom příštím, který začne v roce 2028. V mnoha ohledech může být revoluční. Evropská komise totiž navrhla daleko menší počet programů, vše chce zefektivnit a zaměřit se hlavně na konkurenceschopnost.
Mezi „přeživšími“ zůstal program Horizont (aktuální verze se jmenuje Horizont Evropa), který je hlavním zdrojem peněz pro kolaborativní projekty, granty pro vědce, start-upy, univerzity, výzkumné instituce i firmy.
Také u něj ale zřejmě nastanou podstatné změny. Komise do něj chce do budoucna nalít 175 miliard eur, což je téměř dvojnásobek v porovnání se současným obdobím.
Úplnou novinkou v rozpočtu je pak obří Fond pro konkurenceschopnost (ECF), který by se měl s Horizontem doplňovat. Zjednodušeně řečeno: zatímco jeden podpoří špičkový výzkum, druhý se zaměří na jeho uplatnění v praxi. Společně mají výrazně posílit evropskou ekonomiku v globální soutěži.
Vyjednávání v plném proudu
Spousta detailů ale zatím zůstává nevyjasněná, vyjednávání je proto v plném proudu.
„Vyjednávání o programu Horizont nyní pokračuje pod kyperským předsednictvím s cílem dosáhnout částečné dohody na konci května 2026 a následně na podzim zahájit jednání mezi institucemi Evropské unie,“ popsal situaci mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Macura, které má program na starosti.
„Mezi státy panuje shoda na základní struktuře programu a podpoře špičkové vědy, stále však zůstávají sporné otázky, například fungování partnerství, propojení s Fondem pro konkurenceschopnost či podpora některých typů výzkumu,“ dodal Macura.
Jednání v Evropském parlamentu
O podobě programu se mezitím jedná také uvnitř Evropského parlamentu, konkrétně ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Zprávu o Horizontu zde má na starosti německý lidovecký europoslanec Christian Ehler.
Zatím to vypadá, že on a celý europarlament budou tlačit hlavně na to, aby program Horizont zůstal co nejvíce nezávislý.
„Zpravodaj Christian Ehler zveřejnil svůj návrh zprávy (v úterý 24. března). Po jeho představení mají členové výboru čas do 9. dubna předkládat připomínky k legislativnímu návrhu, jak jej představila Evropská komise,“ upozornil český europoslanec Ondřej Krutílek, který ve výboru také působí.
Europoslanci ve svých pozměňovacích návrzích mohou zohlednit připomínky od těch, kterých se nová pravidla nejvíce dotknou. Konkrétně se jedná třeba o vysoké školy, vědecké týmy nebo firmy.
Právě kvůli tomu apeloval v únoru Krutílek společně s další českou členkou výboru Janou Nagyovou na to, aby se české subjekty nebály své návrhy včas posílat. Vypadá to, že tento apel zafungoval.
„Těší mě, že své podněty poslaly i naše univerzity a další výzkumné instituce. Očekávám značné množství pozměňovacích návrhů a pevně věřím, že se podaří včas získat i další podněty od českých stakeholderů – a to nejen k legislativnímu návrhu, ale i k samotnému návrhu zprávy (zpravodaje Ehlera),“ doplnil Krutílek.
Podle českého europoslance je o program Horizont ve srovnání s minulým obdobím vyšší zájem. Kromě rady je tedy Evropský parlament další úrovní, kde se dá prosazovat český pohled.
České priority
Jaké jsou tedy české priority? Například zachování osvědčené struktury programu, rovnováha mezi politickými prioritami a volbou témat samotnými vědci nebo otevřenost pro co nejširší plejádu zájemců.
„Důraz (ČR) klade na podporu špičkové vědy, mobility výzkumníků, spolupráci mezi akademickou a průmyslovou sférou, posílení inovací a pokračování nástrojů pro vyrovnávání rozdílů mezi státy,“ vyjmenoval za ministerstvo školství Macura.
Češi ale mají i obavy. „Česká republika považuje za obzvlášť problematické, že z rozhodnutí dánského i kyperského předsednictví dosud nedošlo k detailnímu projednání nástrojů zaměřených na rozšiřování účasti a šíření excelence, tzv. wideningu, který zároveň představuje jednu z priorit Česka,“ uvedl mluvčí.
Nástroj „wideningu“ se zaměřuje na snižování „inovační propasti“ mezi státy EU. Podporuje tedy výzkumné instituce v méně rozvinutých zemích (včetně Česka), aby zvýšily svou kvalitu, zapojily se do mezinárodní spolupráce a přilákaly talenty. Pro Čechy se zatím jednalo o zcela zásadní nástroj.
Jak ukázala únorová debata v Praze, kde se setkali všichni důležití hráči, kteří mají co dočinění s evropským financováním výzkumu, vývoje a inovací, Češi prosazují také snížení administrativy při žádání o granty.
Dále chtějí širší podporu pro mladé vědce nebo výrazné zkrácení doby od podání žádosti po schválení grantu v sektorech IT, kyberbezpečnosti či umělé inteligence. Jen tak se totiž dá účinně konkurovat Číně nebo Spojeným státům.
Penězovody pro vědu vysychají
Jak ve svém komentáři na webu Vědavýzkum.cz upozorňuje ekonom a prorektor ČVUT pro zahraničí a vztahy s vládou Ladislav Krištoufek, velká část evropských prostředků na vědu nicméně neproudí do Česka z Horizontu, ale ze strukturálních (kohezních) fondů, tedy klasických dotačních programů.
Ty jsou podle něj významným zdrojem financování výzkumné infrastruktury, kapacit a někdy i samotného výzkumu.
Rozpočtové zemětřesení a sloučení řady programů do jednoho, jak to navrhuje Evropská komise, bude podle něj znamenat, že výzkum a inovace budou muset v rámci jednoho národního plánu o dotace „soutěžit“ s prioritami jako zemědělství, migrace, obrana a bezpečnost.
„Pro české výzkumné instituce to vytváří situaci, v níž se současně zužují oba hlavní kanály evropského financování. Na jedné straně FP10 (nový Horizont), jehož autonomie a rozpočet na základní výzkum jsou předmětem nedořešeného sporu s ECF.
Na druhé straně kohezní prostředky, dosud klíčové pro budování výzkumné infrastruktury a kapacit, které budou soutěžit s nesouvisejícími prioritami a jejichž celkový objem klesá,“ varoval Krištoufek. Čeští vyjednavači tak před sebou mají ještě kus práce.
