Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
Astronomové si poprvé komety C/2025 R3 všimli vloni v září, a to pomocí citlivého dalekohledu na Havaji. Tehdy byla takřka neviditelná, její záře byla asi 400tisíckrát slabší, než by dokázalo spatřit to nejlepší lidské oko. Protože se ale kometa přibližuje ke Slunci, stále se vizuálně zvětšuje a od půlky března je pozorovatelná už i menšími hvězdářskými dalekohledy. „A trend jejího zjasňování plynule pokračuje,“ upozorňuje astrofotograf Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě.
Dráha komety podle něj ukazuje, že C/2025 R3 je takzvaná dlouhoperiodická kometa z Oortova oblaku, která Sluneční soustavou prolétá poprvé. A po průletu bude zřejmě gravitačně zase vyvržena do mezihvězdného prostoru. Ke Slunci se tedy po následujícím průletu přísluním už nejspíš nikdy nevrátí. Zelená je proto, že plyny v obalu kolem jádra vyzařují světlo v zelených vlnových délkách.
Přísluní (neboli perihelium) je nejbližší místo ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Přísluním přitom projde 19. dubna 2026 ve vzdálenosti asi 0,5 astronomické jednotky (na polovinu vzdálenosti Země od Slunce, asi 75 milionů kilometrů) a necelý týden poté, 26. dubna 2026, proletí nejblíže Zemi v podobné vzdálenosti (asi 73 milionů kilometrů). V té době ale bude bohužel ze Země nepozorovatelná, protože bude příliš blízko Slunci. Po průletu přísluním se přesune na jižní polokouli a tamní pozorovatelé ji budou moci sledovat dalekohledy ještě přibližně měsíc.
Ideální doba na pozorování
Nejlepší doba na pozorování se tedy blíží právě nyní. Viditelná bude tato kometa jen následující dva týdny, zhruba do 21. dubna 2026, a to v ranních hodinách před úsvitem a během něj. „Nejlepší je si na pozorování komety přivstat vždy na 4:30 ráno, kdy se dá najít nad východo-severovýchodním obzorem v souhvězdí Pegasa, v oblasti takzvaného Pegasova čtverce. Každý další den přitom bude kometa o něco jasnější, ale blíže k obzoru a hůře pozorovatelná na úsvitem přezářené obloze. Zejména po 19. dubnu to bude obtížné,“ upozorňuje Horálek.
Očekává se přitom, že při současném trendu zjasňování by se měla dát po 10. dubnu najít zkušenými pozorovateli i pouhýma očima. Alespoň divadelní kukátko nebo lovecký dalekohled ale výrazně umocní zážitek z pozorování – bez nich totiž člověk nerozliší hlavu komety od jejího ocasu. Případní pozorovatelé mohou být zklamaní tím, že kometa nebude „naživo“ tak krásně zelená jako na snímcích – i v tom případě totiž, podobně jako u polárních září, jsou přístroje mnohem citlivější než lidské oči.
Zatímco jasná hlava komety je snadno pozorovatelná už nyní v malých triedrech a v následujících týdnech bude zjasňovat, ohon je slabý, patrný jen na snímcích a často se mění. Důvodem je interakce plynu se slunečním větrem, který je nyní velmi proměnlivý kvůli vysoké sluneční aktivitě. „Na snímcích má tak kometa v ohonu různé záhyby, proudy, uzlíčky či přerušení způsobená přímým vystavením plynu v ohonu neviditelnému proudu nabitých částic slunečního větru. Vypadá tak, jako by ohon plápolal podobně jako kouř z komína ve větru,“ dodává Horálek.











