„Je to krok zpět a naprostá absurdita,“ říká o plánu ministerstva životního prostředí jeho bývalý šéf Petr Hladík (KDU-ČSL). Vadí mu ochota tohoto resortu nasypat otrávené granule s fosfidem zinku přímo na povrch polí.
Resort se k tomu přiznal v tiskovém prohlášení, které vydal koncem března společně s ministerstvem zemědělství. Chce tím vyhovět agronomům, již si stěžují na přemnožené hlodavce. „Resorty se proto dohodly, že společně připraví pravidla, která by tuto aplikaci umožnila,“ stojí přímo ve vydané zprávě.
Jenomže podle Hladíka tím jde úřad proti svému základnímu poslání, tedy že má chránit přírodu. „Pokud opravdu dojednají aplikaci jedu na povrch polí, tak se to ministerstvo samo střílí do hlavy. Je v takovém případě úplně zbytečné a můžeme ho zrušit,“ říká na adresu současného šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé sobě) a dodává: „Nehájí totiž veřejný zájem ochrany přírody, ale nechává se vodit lobby.“
Toto opatření se navíc míjí účinkem – místo hlodavců to odnesou hlavně sovy, čápi, lasičky a draví ptáci, kteří lidem se škůdci paradoxně pomáhají. Jed může ohrozit také děti, psy a kočky. „V posledních letech se proto od tohoto způsobu hubení hrabošů ustupovalo,“ připomněl redakci Aktuálně.cz Hladík.
Pokud už ministerstva zemědělství a životního prostředí aplikaci otrávených návnad povolovala, bylo to podle něj jen do nor. Tedy pod zem. Zemědělci rovněž museli požádat o výjimku ze zákona, protože rozhazování jedu po polích je za normálních okolností zakázáno zákonem na ochranu přírody a krajiny.
Hraboši se zotaví, dravci ne
Plán kritizuje i Český svaz ochránců přírody. I ten připomíná, že jed množení hrabošů nezastaví. Nebo alespoň ne na dlouho. Důvod je jednoduchý: zatímco hlodavci se ze zásahu rychle zmátoří, dravcům to obyčejně trvá celá léta. Jejich populace už jsou totiž téměř vyhubené.
„Zkušenosti jednoznačně ukazují, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do tří měsíců to nikdo nepozná. Pole totiž obsadí hraboši žijící na sousedních pozemcích. Naopak dravé ptáky, volavky a čápy to znatelně poznamená,“ uvádí Petr Stýblo ze svazu.
Podle zemědělského specialisty České společnosti ornitologické Václava Zámečníka tak agrárníci populaci hlodavců jen posilují. „Aplikace jedu je sice jednoduché krátkodobé řešení, nakonec ale přinese víc škody než užitku. Zakonzervuje se navíc nedobrý způsob dnešního hospodaření,“ vysvětluje Zámečník.
Řešení je jinde: V pestré krajině
Zemědělci by se podle něj měli zaměřit spíš na obnovu normální pestré krajiny. Tedy takové, kde nejsou jen rovné lány s obilím a řepkou, ale také křoviny a remízky. Právě v takových porostech totiž mohou najít útočiště predátoři, kteří se na hraboše zaměřují. „Naopak na velkých lánech bez remízků, což je podoba většiny zemědělských ploch v Česku, se přirození predátoři hlodavců neudrží,“ připomíná ornitolog. To podle něj škůdcům extrémně nahrává.
„Přítomnost ptačích predátorů mohou agrárníci posílit také tím, že na hranice svých polí umístí berličky, ze kterých budou mít draví ptáci lepší rozhled po krajině,“ doplnil Zámečník.
Sedláci, kteří tyto metody boje skutečně vyzkoušeli, jeho slova potvrzují. „My jsme sice zaznamenali zvýšený výskyt hraboše, zásadní škody na úrodě ale díky zmíněným opatřením nemáme,“ řekl už dříve například zemědělec Martin Hutař. Stačilo k tomu podle něj málo: místo chemie podpořit dravce berličkami a pěstovat i meziplodiny. „Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách,“ popsal Hutař.
Podle Hladíka by proto měly úvahy o plošném rozhazování jedu do polí definitivně skončit „Ostatně, když jsem si udělal rychlý průzkum mezi sedláky, které znám, tak to všichni kritizují. Shodují se, že problém s hlodavci není nikterak dramatický a lze ho překonat i tradičními metodami,“ podotkl Hladík.
Pomoci může i fenykl nebo levandule
Současně Hladík připomenul, že nový ministr životního prostředí už by měl mít na stole výsledky výzkumného projektu, do kterého se pustilo České vysoké učení technické a další organizace. „Měl by tak být k dispozici nový certifikovaný preparát, který by populace hrabošů udržoval na uzdě, současně by ale neškodil přírodě,“ řekl exministr Aktuálně.cz.
Na dalších metodách pracuje i Mendelova univerzita v Brně. Podle koordinátora projektu Josefa Suchomela už jsou i první výsledky: „Vypadá to, že by k odpuzení tohoto hlodavce mohly stačit jen některé rostliny, které by zemědělci vysadili v pásech okolo polí,“ řekl a doplnil: „V poloprovozních podmínkách už byl ověřen například repelentní účinek levandule, čiroku, konopí, koriandru, lnu, čičorky a fenyklu.“
Poslanec a člen sněmovního podvýboru pro ochranu zvířat Jiří Pospíšil (TOP 09) už proto plánuje oba ministry – tedy Martina Šebestyána z SPD a motoristu Igora Červeného – interpelovat. „Tohle není možné. Místo abychom se snažili odstranit pravou příčinu přemnožení některých škůdců, což je především intenzivní zemědělství s velkými lány polí bez rozmanitosti krajiny, otravujeme si půdu. Budu chtít po ministrech vysvětlení,“ prohlásil.
Jenomže vedení resortů zemědělství a životního prostředí si stojí na svém. Plán rozházet návnady přímo na povrch pole trvá.
„Vzhledem k hrozbě dalšího prohlubování stavu přemnožení hraboše, včetně nebezpečí jeho šíření mimo zemědělské pozemky a ohrožení hygienické situace v zastavěných oblastech, připravujeme ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, na základě dohody s ministerstvem životního prostředí, zvýšit efektivitu zásahu proti hrabošům povolením aplikace rodenticidu na povrch půdy v místech s extrémním výskytem hraboše,“ napsal Aktuálně.cz mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Varování odborníků jsou podle něj lichá – jed žádná zvířata kromě hrabošů neohrozí. Zemědělci totiž musí uhynulé hlodavce okamžitě z polí odstranit. Podle Bílého se tedy nemůže stát, že by otrávení hraboši zahubili káňata, sovy nebo čápy.
Půdu a vodu pesticid neovlivňuje, tvrdí resort
„Neexistují rovněž důvodné obavy ze znehodnocení podzemních vod,“ odmítá mluvčí i varování ředitele táborské zoo Evžena Korce, že mohou mít rodenticidy Stutox II a Ratron GW negativní dopad na kvalitu podzemních vod. „Účinná látka přípravků se totiž v půdě uvolňuje a vlivem vlhkosti se zcela rozkládá na přirozené látky, které se běžně v půdě vyskytují,“ vysvětluje Bílý.
Pokud jde o další opatření proti hrabošům, jako je snaha o větší rozmanitost krajiny, tak to resort zemědělství podle Bílého podporuje.
Podobně se vyjádřila i Kateřina Pacíková z tiskového odboru ministerstva životního prostředí. Ani podle ní není aplikace jedu do polí problémová, pokud se zemědělci postarají o to, aby otrávené granule nespolykali jiní živočichové. Uhynulé hlodavce musí pěstitelé z polí odstranit. „Zůstává tedy odpovědností hospodařících subjektů, aby aplikaci prováděly tak, aby k úhynům necílových druhů nedocházelo,“ napsala Aktuálně.cz.
Na výtku, že mohou rodenticidy Stutox II a Ratron GW znehodnotit podzemní vody, pak odpověděla takto: „Oba resorty činí aktivní kroky k tomu, aby byly pesticidy používány pouze v případech, kdy je to smysluplné a efektivní, neexistuje jiné řešení a zároveň aby jejich dopady na lidi, organismy i jejich prostředí byly minimalizovány. Uvedené přípravky nicméně významnější riziko z hlediska zátěže podzemních vod nepředstavují.“
Redakce oslovila i motoristu Filipa Turka, který na ministerstvu životního prostředí řídí porady. Ten ovšem na dotazy Aktuálně.cz neodpověděl.
