Aktual.: 11.04.2026 10:12
Paříž – Téměř tři roky zkoumal tým umělců a vědců, jak by mohla vypadat hypotetická nová hra dramatika Molièra. Představovali si přitom, že by ji napsal, kdyby žil alespoň o rok déle. Výsledkem je komedie Astrolog aneb Falešná znamení, kterou trojici tvůrců a pařížskému divadlu Molière Sorbonne Theatre pomohla vytvořit umělá inteligence. Jejich tvůrčí proces popsal francouzský list Le Monde.
Projekt nesl název Molière Ex Machina a vyrostl z představy hry, která nikdy nevznikla, ale měla k tomu potenciál, kdyby dramatik nezemřel tak náhle.
Tvůrci si nejprve položili otázku, o čem by Jean-Baptiste Poquelin, známý jako Molière, psal, kdyby žil alespoň o rok déle. Podle některých historiků by dál rozvíjel svou kritiku lidské důvěřivosti, kterou už dříve zaměřil na náboženství a medicínu.
Jako vhodné téma se rychle ukázala astrologie, která stojí na pomezí víry, pověr a manipulace. V Molièrově hře Velkolepí milenci (Les Amants magnifiques) z roku 1670 se navíc objevuje vedlejší postava astrologa. Knihovna samotného dramatika obsahovala různá pojednání o astronomii – oboru, který se v 17. století začal vymezovat právě proti astrologii.
„Astrologie nastavuje zrcadlo naší společnosti, kde je stále obtížnější rozlišit pravdu od lži a kde se věda pravidelně ocitá pod útokem,“ řekl deníku Le Monde Pierre-Marie Chauvin, jeden z autorů projektu.
Hra Astrolog aneb Falešná znamení (L’Astrologue ou les Faux Présage), jejíž název navrhla umělá inteligence, má jedno dějství o 15 scénách. Vypráví příběh naivního měšťana Géronta, kterého obelstí šarlatánský astrolog Pseudoramus. Jeho jméno je slovní hříčka: spojuje řecké „pseudo“ (klamný, falešný) se jménem humanisty Erasma Rotterdamského, symbolu vzdělanosti a rozumu. Už samotné jméno tak naznačuje, že jde o falešného učence, který autoritu jen předstírá.
Zápletka stojí na domluveném sňatku, milostné vzpouře a řetězci komických nedorozumění. Připomíná tak řadu dalších Molièrových komedií o lidské důvěřivosti, rodičovské zaslepenosti a mazanosti mladých milenců -tedy motivy, z nichž umělá inteligence při psaní vycházela.
Jeden z tvůrců projektu Hugo Caselles-Dupré upozornil, že vedle výsledku je nejzajímavější samotný postup práce. Nejprve vznikla synopse, poté umělá inteligence navrhovala jednotlivé scény – ke každé napsala zhruba dvacet variant. Lidé nenapsali jediné slovo hry. Pouze zadávali pokyny a vybírali z nabízených možností.
Zatímco Molière hry psal během několika týdnů, text této komedie vznikal rok a půl. Podle tvůrců šlo o dlouhou a náročnou práci, kterou průběžně posuzovali odborníci na Molièrovo dílo, jazyk 17. století i dějiny astrologie.
Umělá inteligence navrhla také podobu kostýmů, kulis a hudby. U výtvarné stránky vycházela z dobových náčrtků scénografů 17. století. Někdy však nabídla nečekaná řešení, například první návrh kostýmu pro Pseudorama pokryla žábami. Spletla si totiž francouzský dobový výraz žába pro ozdobné zapínání na oděvech s označením obojživelníka.
Na scénografii spolupracoval výtvarník Antoine Fontaine, známý mimo jiné prací na filmu Marie Antoinette režisérky Sofie Coppolové. Kulisy malíři vytvořili tradiční technikou s použitím pigmentů a klihu z králičí kůže, stejně jako v Molièrově době.
Premiéra se uskuteční 5. a 6. května v Královské opeře ve Versailles. Autoři mají ambice i ohledně turné po Francii a v zahraničí.
Projekt má podle tvůrců především ukázat, že umělá inteligence nenahrazuje autora, ale může mu sloužit jako nástroj. Připomínají také, že už Molièra jeho současníci nepovažovali za zcela původního autora, ale spíše za mistra, který dokázal dovedně pracovat s existujícími zápletkami antického, italského či španělského divadla.
„Vlastně všichni umělci určitým způsobem skládají svá díla z toho, co už existuje. Totéž jsme udělali i my s umělou inteligencí, jen zcela transparentně,“ uvedl Chauvin.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
