Bývalý policista – propuštěný pro nevhodné chování, opilost ve službě, neoprávněné použití služební zbraně a odsouzený za pojistný podvod –, se stal mužem, který drží klíče k politické budoucnosti Slovinska.
Zoran Stevanović má sice jen pět poslanců v celkem 90členném parlamentu, ale díky patové situaci po březnových volbách se jeho hnutí stalo jazýčkem na vahách mezi levicovým blokem vedeným dosavadním premiérem Robertem Golobem a jeho pravicovým vyzyvatelem, bývalým šéfem vlády a hrdinou boje za nezávislost z počátku 90. let Janezem Janšou.
Stevanović, jehož rodiče se do Slovinska přestěhovali ze Srbska v dobách, kdy ještě obě země byly součástí komunistické Jugoslávie, si ale pro svou podporu klade podmínky.
Tvrdí, že jeho strana podpoří kandidáta na premiéra, který bude souhlasit se zavedením protikorupčních opatření, zajistí zlepšení životní úrovně a zavede „transparentnější“ systém. Tím myslí i častější využívání referend, protože říká, že „lidé by měli mít vždy poslední slovo“.
A to se týká i referenda o členství v Severoatlantické alianci, jíž je Slovinsko členem od roku 2004. „Slíbili jsme lidem referendum o členství v NATO a uspořádáme referendum o členství v NATO,“ prohlásil v úterý Stevanović.
Slovinsko bylo po ruské agresi na Ukrajinu jasným zastáncem napadené země. Tehdejší premiér Janez Janša byl autorem nápadu společné cesty středoevropských státníků do Kyjeva v březnu 2022 (společně s Petrem Fialou a Mateuszem Morawieckým). Stevanoviče kritici obviňují z proruských postojů, on sám to ovšem odmítá.
„Nemám proruské názory, mám pouze proslovinské,“ prohlásil. Jeho odmítání zapojovat Slovinsko do „zahraničně-vojenských sporů“ ale vyznívá jako neochota podílet se na pomoci Ukrajině.
Naopak zdůrazňování spolupráce se „všemi zeměmi, zejména velmocemi“ mnozí interpretují jako Stevanovičovu ochotu ke sbližování se s Ruskem.
