Zatímco se situace – pokud jde o podporu jednotlivých politických stran – jeví stabilně, možná až „zabetonovaně“, lídr hnutí Naše Česko, bývalý občanský demokrat a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba tento týden oznámil, že uzavřel spojenectví s Martinem Netolickým. Je to jeho první pokus o expanzi mimo jižní Čechy, kde je Kuba nejpozději od minulých krajských voleb jednoznačným hegemonem.
Netolický je bývalý sociální demokrat, hejtman Pardubického kraje – a to už dlouhých 14 let. A pokud oba tvrdí, že chtějí spojovat silné a úspěšné komunální politiky, jdou v tom ostatním příkladem. Kuba v této souvislosti zdůrazňuje, že jim nejde o ideologii, nýbrž o praktické řešení problémů. Zjevně navazují na trend, který je v Česku patrný snad už deset nebo více let a který potvrzuje ústup od dlouhé roky dominantního střetu české politiky mezi pravicí a levicí.
Ještě podstatnější je ale toto: s ohledem na kondici opozičních stran lze realisticky pracovat s tím, že tady bude v nadcházejících letech růst poptávka po nové politické formaci. Optimálně po takové, jejíž profil bude přitažlivý jak pro voliče stávající vlády, tak pro ty, kteří preferují některou z opozičních stran.
A Kubův projekt by za jistých okolností mohl tento předpoklad splňovat – skoro jistě to bude jeho ambicí. V zákulisí české politiky se přitom pochopitelně čile spekuluje o tom, kdo další z ostatních regionů se k jeho projektu Naše Česko připojí. S velkým napětím se například čeká, jak jeho hnutí promluví do komunálních voleb v Praze.
Veškeré úsilí nového projektu bude ale nesporně směřovat k příštím volbám sněmovním. Ostatně Netolický to řekl jasně: „Jsme připraveni na spolupráci, která může začít fungovat už letos v případě komunálních a senátních voleb. Pokud bude vše fungovat, tak bychom mohli společně kandidovat v parlamentních volbách v roce 2029.“
Nová alternativa?
„Pokus vybudovat nové samostatné hnutí či stranu, která by se mohla stát alternativou v současném blokovém uspořádání české stranické politiky, je asi logický. A to i s ohledem na současné spíše odstředivé tendence ve skupině opozičních parlamentních stran,“ říká pro Aktuálně.cz politolog Ladislav Cabada.
Podle něj je přitom nutné zdůraznit, že stávající sněmovní opozice je ideologicky poměrně nesourodá.
„Mezi Piráty a konzervativci z ODS či z KDU-ČSL je skutečně výrazná programová propast. Což se opakovaně pokoušel vnést do veřejné debaty Andrej Babiš – byl to způsob, jak nalákat ODS a jmenovitě Martina Kubu ke spolupráci,“ uvažuje Cabada. A připomíná, že podobně hovořili a hovoří i někteří politici v ODS.
„A to navzdory reálné ekonomické performanci hnutí ANO, které je založené na štědrém státu a obecném ekonomickém populismu produkujícím naše zadlužování na úkor příštích generací,“ upozorňuje politolog.
Jeho kolega Jakub Lysek si pak v rozhovoru pro Aktuálně.cz všímá, že je tady poptávka po apolitické, mimo pravici a levici ukotvené a praktické politice pro lidi napříč spektrem, vyslovována dlouhodobě. A podle něj to sice může fungovat marketingově a tedy i před volbami, ale po nich to narazí na politickou realitu centrálního vládnutí.
Tam se totiž podle Lyska ne vždy lze kulturním tématům vyhnout: „Navíc z Martina Kuby mám dojem, že je někdy i sám rozehrává, takže mu nebude vlastně zbývat nic jiného než lovit v řadách voličů ANO, Motoristů a možná některých starších voličů ODS.“ Bude mít ovšem problém s oslovováním voličů mimo Jihočeský kraj – například pokud jde o voliče liberálních stran, soudí Lysek.
I proto předpokládá, že Kubovo Naše Česko může narazit na jistý strop. Podle něj bude ale hodně záležet na tom, v jaké kondici půjde hnutí ANO za čtyři roky do voleb. „Ta může být jakákoliv, třeba s ohledem na věk jejího předsedy a premiéra, vyloučit nelze ani nějaký projev únavy z vládnutí jeho hnutí,“ uvažuje Lysek.
„Společný projekt dvou hejtmanů – z Jihočeského a Pardubického kraje – vnímám jako snahu o získání nějakého nosiče, který je udrží ve volených funkcích. Případně věří ve vyšší moc, která jim zajistí postup do vyšší úrovně,“ doplňuje politolog Michal Pink.
Zdůrazňuje přitom, že netuší, jakou roli v tom hraje Andrej Babiš, který bude do budoucna potřebovat „někoho do koalice“, neboť Motoristé a příznivci Tomia Okamury (SPD) nevydrží věčně. A nepochybuje, že nějaká vidina ministerských postů může být nejen pro jihočeského hejtmana hodně lákavá. Pink současně připomíná, že je hodně složité a komplikované získat v Česku 300 tisíc hlasů a překročit pětiprocentní hranici ve volbách do sněmovny, což je nutný práh pro zisk poslaneckých mandátů. „Je to pro ně zatím hodně daleko,“ má jasno odborník.
Pokud se ale o jejich aktivitách bude hodně psát a mluvit, pak podle něj nelze vyloučit, že sklidí lokální, možná i regionální úspěch. „Ale podívejme se, kde je dnes Trikolora, LEV 21 a jak hodně se o nich v minulosti psalo a hovořilo. Více nám napoví nejen komunální, ale především nadcházející krajské volby,“ dodává Pink.
První ostrý test
Že si Kuba ve spojení s Netolickým, případně s dalšími výraznými komunálními politiky letos na podzim vyzkouší přitažlivost a sílu svého projektu v rámci komunálních voleb, očekává i Jakub Lysek. „Ostrá příprava pak proběhne při krajských volbách 2028 – tedy rok před těmi sněmovními,“ dodal.
„A pokud se jim v těchto volbách podaří uspět, časová proximita těch sněmovních voleb pro ně bude výhodou. V takovém případě se může částečně úspěch z regionálních voleb přetavit také do těch sněmovních,“ vysvětluje Lysek. S tím, že se Kuba a jeho hnutí pokusí voliče lovit v řadách méně spokojených voličů hnutí ANO a ODS.
Podle něj Kuba nemíří k tomu, že bude schopný oslovit širší bázi voličů. „S ohledem na volby v Maďarsku se vyloženě nabízí vést politický střet s ekonomickými či praktickými tématy. Což tam pomohlo opoziční Tisze proti Viktorovi Orbánovi, který preferoval kulturní války. Další sněmovní volby jsou ale za velmi dlouho, takže bude potřeba měnit strategie dle momentální situace,“ předpokládá Lysek.
Podle Ladislava Cabady si Kuba před odchodem z ODS zřejmě vyhodnotil, že i kdyby se pokusil ujmout uvolněné funkce předsedy, u části občanských demokratů a ještě výrazněji u dalších opozičních stran by narazil s myšlenkou přiblížení se k hnutí ANO. „A obecněji s ambicí překonat blokové uspořádání české politiky,“ zdůrazňuje politolog.
Proto se Kuba rozhodl jít cestou populismu, který má být o něco mírnější než populismus Andreje Babiše, soudí Cabada. „K tomuto hodnocení mne vede opakovaně deklarované odmítnutí potřeby jasného politického programu a naopak zdůrazňování role jedince – lídra na úkor stranické politiky,“ vysvětluje odborník pro Aktuálně.cz. A dodává, že s takovým postupem nesouhlasí, neboť jedinec podle něj nemůže řídit vládu jako celek, a už vůbec ne kraje či obce.
„Proto potřebuje program, za nímž se sjednotí podobně smýšlející politici. Jinak nakonec musí lovit technokraty, mnohdy lidi, kteří jsou ochotni se připojit prakticky ke komukoli, anebo lidi, kteří jsou ideově nesourodí a stěží se shodnou,“ argumentuje Cabada. Jako příklad uvádí Babišovo postupné vypuzování první generace ministrů za hnutí ANO a jejich postupné nahrazení loajalisty bez názoru.
A pokud Kubovo hnutí, což potvrdilo již několik šetření, v danou chvíli podporují zhruba tři procenta voličů, Cabada to označuje za neúspěch. „Nevidíme razantní, natož skokový nárůst,“ zdůrazňuje.
Podle něj k něčemu podobnému navíc neexistuje v tuto chvíli ani potenciál. „I proto bude muset Martin Kuba hledat další výrazné tváře, které zjevně nemůže lákat na sdílený program, který neexistuje. Spojovat je tak bude snaha uniknout marginalizaci, případně najít cestu k poskočení na centrální úroveň politiky,“ říká Cabada.
V tom se shoduje s kolegou Pinkem. Cabada si nicméně klade otázku, zda regionální „exekutivci“, jakými jsou Kuba či Netolický, opravdu chtějí vyměnit své pozice za několik křesel ve sněmovně. Podle něj totiž mohou mít ještě jinou, pro budoucnost české politiky zásadnější ambici: „A to nahradit jednu či více současných menších stran a po volbách sehrát úlohu dnešních Motoristů. Tedy roli aritmeticky nepostradatelného koaličního partnera,“ uzavírá Ladislav Cabada rozhovor pro Aktuálně.cz.
