Aktual.: 19.04.2026 08:45
Praha – Evropské nařízení o obalech, které má částečně platit od poloviny letošního srpna, není dostatečně připravené a zatíží celý potravinářský i maloobchodní sektor. V rozhovoru pro ČTK to uvedla ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská. Pokud se nařízení nepodaří odložit, lidé si podle ní od srpna za potraviny připlatí. Nařízení totiž mimo jiné zavádí povinné testování obalů, povinnou recyklovatelnost či označování obalů. Výrobci obalů ani potravináři a obchodníci dosud nevědí, jak přesně budou nové povinnosti fungovat.
Od 12. srpna má například začít platit povinné testování obalů na chemické látky s novými, přísnějšími limity. Problém ale podle Werbynské je, že Evropská komise dosud nevydala metodiku, jak obaly testovat, a tím pádem nelze zatím nové obaly ani vyrábět. „Investujeme jako průmysl do obalů zcela naslepo. A nevíme, co přijde zítra,“ uvedla Werbynská.
„Řekněme, že metodika vyjde v červnu. Poté musíme všechno dodat do laboratoří, které jsou v celé EU tři. Na evropském trhu je v tuto chvíli zhruba 18 milionů druhů obalů,“ uvedla Werbynská. Jeden test podle ní stojí 200 až 600 eur, v přepočtu zhruba 4900 až 14.500 Kč, a trvá tři týdny. „A nám od chvíle, kdy metodika vyjde, do 12. srpna zbývá čas obaly vyrobit, dodat potravinářům, oni je musí naplnit, dodat řetězcům, a řetězce rozdistrubovat. A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ řekla Werbynská.
Splnění je podle ní nereálné. Firmy musí obaly navrhnout, otestovat a zavést do výroby. „Celkově tak redesign často trvá jeden až dva roky,“ uvedla.
Od srpna musí být navíc všechny obaly recyklovatelné, k parametrům recyklovatelnosti ale také dosud chybí metodika. „Je tady celá řada obalů a obalových materiálů, u kterých ještě v tuto chvíli nevíme, co s nimi udělat, aby opravdu 12. srpna mohly být uznány jako recyklovatelné,“ uvedla Werbynská. Od srpna má přibýt také povinnost uvádět na balení informace o výrobci obalů nebo zákaz skupinového balení do plastu, což se týká například sušenek, které výrobce vloží do balení po čtyřech.
Werbynská přitom nekritizuje nařízení samo o sobě, ale jeho nedostatečnou přípravu i chybějící dopadové studie. „Ta legislativa je napřed, před průmyslem, před výzkumem. A zaplatíme to my všichni,“ řekla Werbynská.
Špatné je podle ní i načasování zavádění nových opatření v době, kdy kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje doprava i plasty. Případné zdražení by se podle ní projevilo téměř okamžitě, protože pro výrobce obalů představuje nařízení miliardové investice, které budou muset promítnout do cen, což následně zdraží veškeré produkty, ne jen potraviny. „Každý, kdo cokoliv vyrábí a cokoliv balí, toho se to dotkne,“ dodala.
Jak velký bude finanční dopad nařízení, je podle obchodníků těžké odhadnout. Přesný rozsah investic totiž v tuto chvíli nikdo nezná, uvedl na dotaz ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit,“ dodal Prouza.
Jen povinné označování výrobců, které je nyní naplánované do tří fází, podle Werbynské vyjde pro trh EU na 120 miliard euro, v přepočtu 2,9 bilionu korun. „A těch změn je celá řada. Potom potřebujete náklady na testy, na administrativu, kterou budou muset začít jednotlivé firmy dělat. Musíte vybudovat obrovské datové úložiště ke sběru dat,“ dodala.
Nařízení kritizují také potravináři. Podle nich se jedná o byrokratický zmatek a kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly.
Nařízení vstoupilo v platnost loni 11. února a týká se veškerých obalů a obalového odpadu bez ohledu na materiál nebo původ. Cílem je minimalizovat množství obalového a odpadového materiálu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
