Sněmovna v úvodním kole podpořila zrušení nominačního zákona

Podle opozice je zrušení zákona krokem zpět, pokud jde o transparentnost. Někteří řečníci také mínili, že zákon se má ještě upravit, aby lépe fungoval. „Pokud něco nefunguje nebo máme zkušenost, že něco jde vylepšit, tak to pojďme vylepšit, ale prosím není žádný důvod to úplně bez náhrady rušit. To považuju opravdu za pokus o demontáž transparentního státu,“ řekla například předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová.

Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová si stěžovala na to, že koaliční politici nereagují. „To mlčení je ohlušující,“ řekla. Zástupkyně předkladatelů Zuzana Ožanová (ANO) uvedla, že většina připomínek je pořád stejných, a není proto potřeba po každém vystoupení reagovat. Ožanová ve prospěch zrušení zákona argumentovala také tím, že se zvýší zodpovědnost ministrů, protože když ministr vybere špatného člověka, bude mít problém. Poukazovala i na to, že zástupci státu v dozorčích radách ručí svým majetkem. „Tak takhle vypadá politická trafika: ručí celým svým majetkem a nedostanou ani korunu,“ řekla.

Zastánci zrušení zákona argumentovali například tím, že doporučení výboru pro personální nominace nejsou závazná. Ačkoli jde o poradní orgán vlády, jeho doporučení směřují k jednotlivým ministerstvům, zněl další argument.

Nominační zákon vstoupil v platnost v lednu 2020. Uchazeči o místa v orgánech státních a polostátních firem podle nominačního zákona procházejí až na výjimky ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho postavení je ale pouze poradní. Ministrům dává zákon prostor rozhodnout jinak, postoj ale musí v tom případě zdůvodnit. Vládní výbor může zcela odmítnout kandidáty, kteří nesplňují zákonné podmínky, k nimž patří trestní bezúhonnost a v některých případech i bezpečnostní prověrka.

Zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic. „Zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací; tyto principy budou nadále zajišťovány prostřednictvím interních pravidel vlády,“ stojí v důvodové zprávě.

Sněmovna podpořila předporodní rodičovskou v pevné částce 15.000 korun

Rodičovský příspěvek poskytovaný před porodem bude patrně v pevné částce 15.000 korun měsíčně. Předpokládá to novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha předpokládá také odklad a následný postupný náběh digitalizace dávek státní sociální podpory, která má podle platného zákona nastat od letošního července. Opoziční ODS a TOP 09 vetovaly navrhované schválení novely už v úvodním kole. Posoudí ji sociální výbor.

Juchelka kvůli vetu varoval před kolapsem výplaty sociálních dávek s právními a finančními důsledky pro stát. Opoziční představitelé mu vyčítali údajnou aroganci a pozdní předložení návrhu kvůli tomu, že se na ministerstvu podle nich přednostně věnoval personálním čistkám. „Děláte jenom škody,“ řekl předseda poslanců ODS Marek Benda. Juchelka naopak tvrdil, že už při přijímání zákonů v minulém volebním období se vědělo, že termíny elektronizace nelze stihnout. „Taháme horké kameny z ohně,“ řekl.

Sněmovna nakonec zkrátila běžnou dvouměsíční lhůtu pro projednání novely ve výboru. Bude na ně mít deset dnů.

Rodičovskou bude moct stát poskytovat dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu od ledna příštího roku. Těhotná žena by si podle platného zákona v žádosti zvolila výši rodičovské, nesměla by přesáhnout 15.000 korun za měsíc. Novela stanovuje 15.000 korun jako pevnou měsíční částku. „Má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu v období, kdy již často dochází k výraznému omezení jejích pracovních možností,“ napsal Juchelka ve zdůvodnění.

Stanovení pevné částky podle něj také zjednoduší proces přiznání a výplaty příspěvku. Předloha pak výslovně stanoví, že o běžnou rodičovskou bude muset rodič podat novou žádost.

U nově zaváděné podpory studentů s malými dětmi novela uzákoní povinnost vrácení případného přeplatku, jako je tomu u rodičovského příspěvku. Novou dávku v měsíční částce třetiny minimální mzdy, takzvané hlídačkovné, budou moci studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi dostávat od letošního září.

Digitalizace dávek státní sociální podpory vyžaduje podle důvodové zprávy rozsáhlé zásahy zejména do současných informačních systémů sloužících k jejich vyřizování. Spuštění od letošního července by pravděpodobně nebylo proveditelné, stojí ve zdůvodnění. Juchelka varoval před možnými žalobami klientů, pokud by novela nebyla přijata včas. Nad odkladem digitalizace se pozastavovala Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), podle níž rodič nemá obíhat úřady s papíry.

Předporodní rodičovská by se měla zavést podle novely od ledna jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku předloha předpokládá elektronizaci rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče a od září nově zaváděného příspěvku na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin. Jednorázové dávky porodné a pohřebné se podle novely digitalizovat nebudou, nebylo by to podle zdůvodnění účelné.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}