Byl to jeden z nejpamátnějších „trapasů“, jaké se české armádě v posledních letech staly. V červnu 2014 si pozvala generalitu, vedení ministerstva obrany i novináře na Doupov, aby jim ukázala jedno z největších vojenských cvičení. Ve vojenském újezdu tehdy drilovalo téměř pět tisíc vojáků s více než tisícovkou kusů techniky.
Jenže předváděcí den operace Strong Campaigner zdaleka nedopadl podle představ. Přihlížející hosté byli svědky toho, jak se během bojové ukázky převrátilo jedno obrněné vozidlo Pandur II s osmi vojáky uvnitř. Podle generálního štábu všichni vyvázli bez zranění. Pouze u jednoho z nich zjistili zdravotníci naražený loket.
A tehdejší velitel pozemních sil Ján Gurník prozradil, že vojsko na cvičení řešilo i další nehodu. Šlo o situaci, kdy náklaďák s tankem na podvalníku neubrzdil klesání. „Budu muset toho řidiče určitě pochválit a odměnit, protože dalším pěti zachránil život, jak je vyházel z tatry a sám zmanévroval auto tak, že škoda byla minimální,“ řekl.
Pandury teď bude nahrazovat
Teď, po dvanácti letech, Gurník pandury českého vojska opět sleduje. Už jako hlavní zbrojíř ministerstva obrany. Uniformu svlékl v roce 2021 poté, co skončila jeho mise vojenského přidělence na české ambasádě v Bratislavě, teď se ale do resortu obrany vrací. „I jako vysloužilý generál jsem se celkem zapotil,“ popsal už v březnu Gurník pro deník Aktuálně personální řízení, v němž uspěl.
Jedním z jeho prvních a hlavních úkolů bude připravit nákup nových obrněných vozidel, která mají stárnoucí a nemodernizovatelné vehikly Pandur II ve výzbroji armády nahradit.
Jak ministerstvo obrany vede Jaromír Zůna?
Jak ovšem nyní vychází najevo, nad průběhem tendru, v němž resort hledal nového vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic, zůstává řada nejasností. Gurník, jenž mezi říjnem 2021 a 2022 vedl vyškovský závod Vojenského technického ústavu (VTÚ), totiž nebyl jediným, kdo „výběrkem“ prošel úspěšně.
„Podle zákona o státní službě vybere výběrová komise z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, tři nejvhodnější žadatele,“ reaguje velmi obecně Magdalena Hynčíková, mluvčí ministerstva obrany. Na Gurníka jako toho nejvhodnějšího z vítězů pak měl ukázat sám ministr Jaromír Zůna (SPD).
„Státní tajemník na ministerstvu obrany pak v dohodě se svým bezprostředně nadřízeným představeným, to jest ministrem obrany, vybere jednoho ze tří nejvhodnějších žadatelů,“ popisuje Hynčíková okolnosti výběru.
Faktem je, že Gurníka, který se stejně jako Zůna narodil v roce 1960, s ministrem pojí dlouholetá spolupráce z ozbrojených sil. Oba navíc jako mladí příslušníci Československé lidové armády vstoupili i do normalizační KSČ. Resort teď ale odmítá, že by tohle přátelství Gurníkovi v tendru pomohlo: „Osobní vazby se ve výběrovém řízení nezohledňují, proto je nebudeme komentovat.“
Reference? Ty si ministerstvo nevyžádalo
Členy čtyřčlenné komise ve výběrovém řízení byl Karel Kortánek, šéf kabinetu Jaromíra Zůny, či jeho politický náměstek Radovan Vích (SPD). I on je bývalý voják a z pozice politického náměstka teď dohlíží na to, aby všechny kroky resortu byly v souladu s tím, co chce předseda strany Tomio Okamura.
Zajímavostí je i to, že ministerstvo v průběhu tendru vůbec nezohlednilo etapu, kdy Ján Gurník vedl odštěpný závod státního podniku VTÚ. Tam na místo šéfa s několika dalšími manažery rezignoval jen pár hodin poté, co se do věci v listopadu 2022 vložilo samo ministerstvo a sesadilo celopodnikového ředitele. „Důvodem odvolání byla výrazná nespokojenost zaměstnanců s vedením podniku a jeho jednotlivých odštěpných závodů,“ vysvětlil resort.
Proč si tedy nyní úřad pod vedením Jaromíra Zůny nevyžádal informace o tom, jak Gurník ve VTÚ fungoval a proč tehdy rezignoval? „Vyžadování si referencí není standardním postupem získávání informací k jednotlivým žadatelům, kteří uplatnili svou žádost do výběrového řízení. Zákon o státní službě explicitně stanovuje předpoklady a požadavky, které žadatel musí splnit, přičemž reference mezi tyto požadavky nepatří,“ vysvětluje Magdalena Hynčíková, mluvčí resortu.
Jak navíc zjistil deník Aktuálně.cz, výběrem Jána Gurníka se vyzbrojovací sekce dostala do ošemetné situace. Nový vrchní ředitel totiž nemůže nahlížet do všech dokumentů, s nimiž jeho oddělení během přípravy miliardových zakázek pracuje. Nedisponuje potřebným osvědčením. Dle dostupných informací má Gurník bezpečnostní prověrku pouze na stupeň „tajné“, požadavek na šéfa vyzbrojování byl přitom „přísně tajné“.
Mluvčí Hynčíková teď tvrdí, že stačilo, že Gurník o vyšší úroveň prověrky u Národního bezpečnostního úřadu požádal. „Do doby vydání příslušného osvědčení fyzické osoby se jmenovaný nemůže seznamovat s utajovanými informacemi na stupni ,přísně tajné‘,“ přibližuje mluvčí resortu, jak bude sekce v následujících měsících fungovat.
Kam míří zbrojíři? Do Vídně
„Voják, který má vzorně sloužit své vlasti a je připraven za ni položit i svůj život, musí být nejen perfektně vycvičen, ale i plně vybaven moderní výstrojí a výzbrojí. Toto cítím jako svůj nejdůležitější úkol,“ citoval Gurníka web ministerstva obrany, když se 16. března 2026 stal hlavním zbrojířem.
Když se s ním ovšem chtěl spojit reportér deníku Aktuálně.cz, na žádné otázky nereagoval. Stejně jako v minulých dnech, když novinář připravoval článek o Gurníkově totalitní minulosti.
Neodpověděl tak třeba na dotaz, co konkrétně měl na mysli, když jako mladý důstojník Československé lidové armády vyplňoval přihlášku do KSČ a napsal, že se chce dále odborně vzdělávat v Sovětském svazu. A na otázky ke Gurníkově stranickému angažmá neodpověděl ani ministr obrany Jaromír Zůna.
Generál ve výslužbě se vrchním ředitelem vyzbrojovací sekce stal poté, co na konci loňska z resortu odešel Lubor Koudelka. Ještě v době, kdy ministerstvo vedla Jana Černochová (ODS), zamířil do Vídně. Tam se stal jedním z obranných poradců české delegace při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Koudelka v Rakousku několik měsíců fungoval v tandemu s Filipem Říhou. I on v minulosti vedl vyzbrojovací sekci ministerstva obrany. Po několika chybách v nacenění zakázek v éře Lubomíra Metnara (ANO) se ale musel z resortu „odklidit“.
Jak ale nedávno upozornil deník Aktuálně.cz, Říha se za Metnarem opět vrátil. Na ministerstvu vnitra se před pár týdny stal vrchním ředitelem sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání.
