Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.

„Skutečnost, že tu knihu za ta léta nikdo v češtině ještě nevydal, jde na vrub tomu, že to je kniha napsaná původně německy a vyšla mimo československé exilové struktury,“ míní nakladatelka Spiklenců Eva Jelínková.

Bruegelova próza vystihuje atmosféru v Československu poté, co moc převzali komunisté. Postupně rozkrývá pozadí vraždy komunistického funkcionáře. Atentát na vysokého představitele strany poskytl zástěrku k monstrprocesu s domnělou sítí spiklenců, obviněných i z tak závažných zločinů, jako je velezrada nebo špionáž ve prospěch cizích mocností.

„Román klade otázku, jakým způsobem reagovat v situaci, kdy nám svoboda mizí před očima,“ říká Jelínková. K českým čtenářům se kniha dostává v překladu Jiřího Stromšíka. „Je až těžké uvěřit, že byla napsána hned v roce 1949, že autor už tehdy tak přesně pochopil a do naprosto věrohodných detailů popsal mechanismus a fungování toho zrůdného, svou podstatou zločineckého režimu,“ upozorňuje překladatel.

Českou společnost nešetřil ani nesoudil

Děj se odehrává v čase Velikonoc roku 1949. V tu dobu žil už Bruegel v exilu. „Pozoroval, že politické čistky a s nimi související vykonstruované soudní procesy se v Československu rozjíždějí už naplno,“ podotýká Jelínková.

Spiklenci v původním názvu Verschwörer vyšli poprvé v Curychu v roce 1951, o rok později v Londýně. „Je unikátní v tom, že se jedná o velmi ranou recepci specifické české zkušenosti, v českých kulisách, kterou od soudobého česky píšícího autora opravdu nemáme,“ oceňuje na románu germanista a bohemista Václav Petrbok.

Román popisuje také postoje společnosti vůči postupující represi a potlačování svobody. „Autor československou poválečnou společnost nijak nešetří, nijak ji ale také nesoudí,“ dodává Jelínková. Spektrum reakcí odráží obálka knihy s výroky románových postav – od odbojářů po loajální oportunisty.

Z Vídně prchl do Prahy

Bruegel se narodil koncem devatenáctého století ve Vídni v židovské rodině jako Fritz Brügel, uváděn bývá i pod pseudonymy Bedřich Dubský či Wenzel Sladek. V Praze ale strávil část dospívání a v knize zmiňuje řadu konkrétních pražských míst, včetně třeba Verdunské ulice, kde pak později – ve třicátých letech – bydlel.

Do českého závětří tehdy uprchl po únorových bouřích v Rakousku, kde vystudoval (mimochodem disertaci obhájil na téma dějin soužití Němců a Čechů) a živil se jako divadelní kritik a novinář, ale kde jakožto aktivní sociální demokrat zůstat nemohl.

V té době totiž vrcholila v zemi vážná vnitropolitická krize. Vysocí politici se rozhodli pro nastolení autoritativní formy vlády. Po rozpuštění parlamentu a omezení občanských práv začal kancléř Engelbert Dollfuss budovat stát podle italského fašistického vzoru. Všechny politické strany včetně sociální demokracie byly zakázány. Ozbrojené střety v únoru 1934, jimž padlo za oběť několik set lidí, skončily porážkou sociálních demokratů. Autor sociální lyriky Bruegel o událostech napsal Únorovou baladu.

Nechtěl napomáhat „zkorumpované policejní diktatuře“

Ani v předválečné Praze se ale dlouho neohřál. Po mnichovské dohodě emigroval přes Paříž do Anglie. Během druhé světové války spolupracoval v Londýně s československou exilovou vládou, po jejím skončení se vrátil do Prahy a následně přijal vedení československé vojenské mise v Berlíně.

Svůj post opustil nedlouho poté, kdy byl ve vykonstruovaném soudním procesu k trestu smrti oběšením odsouzen významný představitel zahraničního protinacistického odboje generál Heliodor Píka.

Země „nesměřuje k socialismu, ale ke zkorumpované policejní diktatuře“, napsal v rezignačním dopise, v němž se také vyznává ze své příslušnosti k dělnickému hnutí, za jehož principy vždy bojoval, a prohlašuje, že jeho minulý život mu „zapovídá mlčet, nebo dokonce napomáhat současnému vývoji“.

Zvolil proto exil a fyzicky i psychicky zlomený dožil v Londýně. Zemřel v roce 1955.

Český překlad jeho románu Spiklenci se představí 28. května v pražském Centru Langhans. Diskusi s překladatelem doplní čtení ukázek v podání herce Miloslava Königa nebo ukázky autentických vzpomínek pamětníků z databáze Paměti národa. Kniha se rovněž stane součástí tuzemského programu na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož je Česko letos čestným hostem.

Share.