Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
Hlavní příčina vysokých emisí souvisí s nutností častých přesunů na velké vzdálenosti. Zatímco v minulosti se turnaj odehrával v jedné zemi nebo relativně kompaktní a co do velikosti ne tak rozsáhlé oblasti, tentokrát budou vzdálenosti mezi jednotlivými dějišti často přesahovat tisíc kilometrů.
To znamená výrazně více letecké dopravy, která tvoří dominantní složku emisí letošního šampionátu. Pro srovnání – poslední mistrovství v Kataru se odehrávalo na stadionech, které byly vzájemně poměrně blízko, takže bylo možné je propojit metrem nebo autobusy, někdy se dalo dokonce přejít pěšky.
Z pohledu fyziky atmosféry je vhodné podotknout, že letectví není „jen“ zdrojem skleníkových plynů. Ve výškách v oblasti letových hladin, tedy mezi devíti a dvanácti kilometry, někdy vznikají výrazné kondenzační stopy a z nich následně cirrovitá oblačnost. Ta může existovat i několik hodin a přispívá pak ke zvyšování globální průměrné teploty, a to zhruba o jedno až dvě procenta. Jde tedy o další efekt mimo vlastní emise skleníkových plynů.
Plán na snížení emisí
Je pravda, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) zveřejnila plán udržitelnosti zaměřený na snížení dopadu mistrovství světa na životní prostředí. Strategie zahrnuje měření emisí turnaje, podporu projektů obnovitelných zdrojů energie, používání vozidel s nízkými emisemi v místech konání turnaje a podporu optimalizace leteckých a pozemních tras s cílem omezit zbytečné cestování.
Například v Houstonu se hostitelský výbor mistrovství světa zavázal zásobovat hlavní oficiální místa turnaje elektřinou ze stoprocentně obnovitelných zdrojů a zavést opatření na zvýšení energetické účinnosti. Na stadionu v Atlantě – dalším místě konání turnaje – by měly být instalovány více než čtyři tisíce solárních panelů. Na druhou stranu ale například v Texasu je úroveň veřejné dopravy dosti omezená, velká část návštěvníků tak využije spíše automobilové dopravy a taxislužeb.
Šampionát zasažený oteplováním planety
Turnaj se navíc odehraje v prostředí, které už nyní nese jasné známky probíhající změny klimatu. Řada hostitelských měst leží v oblastech, kde se v posledních dekádách zvyšuje frekvence výskytu i intenzita vln veder, ať už se jedná o Mexiko, nebo většinu měst v USA. Konkrétně na šesti z celkem šestnácti stadionů hrozí extrémní tepelný stres.
Pro hodnocení dopadu na lidský organismus je přitom klíčová nejen teplota vzduchu, ale i vlhkost a intenzita slunečního záření. Nepříznivá kombinace těchto faktorů vede k situacím, kdy je schopnost těla odvádět teplo výrazně omezena.
Pro vrcholový sport to znamená snížení výkonnosti i zvýšené zdravotní riziko. A to samozřejmě do jisté míry platí i pro návštěvníky. Například Dallas má 37 dní v roce teplotu nad 35 stupňů, přičemž červencová teplota takzvaného vlhkého teploměru (jde o teplotu zachycující vliv vlhkosti, čím je vyšší, tím hůře se tělo ochlazuje pocením) dosahuje 28,6 stupně, což překračuje bezpečnostní limity FIFA.
Navíc extrémní počasí může ovlivnit i spolehlivost leteckých spojů – zejména v případě výskytu mohutných bouřkových systémů, o které není v této části světa začátkem léta nouze. A ještě jedna věc – rozsáhlé oblasti USA trápí extrémní sucho a s ním spojené lesní požáry, přičemž i jejich dopady můžou narušit leteckou dopravu, ale i výrazně zhoršit kvalitu ovzduší v místech konání šampionátu.
Celá situace má navíc jistý nádech „atmosférické“ ironie. Emise spojené s pořádáním mistrovství přispívají k procesům, které zvyšují pravděpodobnost výskytu právě těch extrémních podmínek, v nichž se bude hrát. Nejde o okamžitou zpětnou vazbu, ale o dlouhodobý trend, kdy rostoucí koncentrace skleníkových plynů mění radiační bilanci planety a posouvají rozdělení teplot směrem k vyšším hodnotám. Velké sportovní akce se tak stále častěji odehrávají na pozadí klimatických extrémů, které jsou samy důsledkem dlouhodobě kumulovaných emisí.
Pohled do budoucnosti
Diskuse o dopadech turnaje proto přesahuje samotný sport. Ukazuje na širší problém současného světa – jak sladit rostoucí mobilitu a globalizaci s fyzikálními limity klimatického systému. Technologická opatření – úspornější stadiony, obnovitelné zdroje nebo kompenzace emisí – mohou část dopadů zmírnit. Klíčový faktor letošního mistrovství ve fotbale, tedy (letecká) doprava na velké vzdálenosti, ale zůstává obtížně řešitelný.
Dodejme, že příští turnaj se v roce 2030 bude konat ve Španělsku, Portugalsku a Maroku (přičemž tři zápasy se odehrají v Jižní Americe v Uruguayi, Paraguayi a Argentině). Očekávají se emise na základě současných odhadů na úrovni asi šesti milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého, tedy o třetinu nižší než letos.
Na druhou stranu, ani tato oblast není klimaticky úplně vhodná pro letní pořádání fotbalového šampionátu. To ale bude platit dvojnásob pro mistrovství v roce 2034, které je plánováno do Saúdské Arábie. Zde je samozřejmě ale zásadní otázka, kdy konkrétně se daná mistrovství budou konat.








