Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
Do Iráku nedorazila nákladním letadlem dubnová dodávka amerických bankovek v hodnotě téměř 500 milionů dolarů (10,37 miliardy korun). Jde o peníze z prodeje irácké ropy spravované Federální rezervní bankou (Fed) v New Yorku. Podle amerických a iráckých představitelů citovaných WSJ jde už o druhou zpožděnou zásilku americké měny od počátku blízkovýchodního konfliktu.
USA zároveň informovaly Bagdád, že pozastavují financování některých protiteroristických programů a výcviku iráckých ozbrojených sil, dokud neskončí útoky milicí a dokud Irák nepodnikne kroky k rozpuštění ozbrojených proíránských skupin, sdělily zdroje WSJ.
Sekundární fronta
Údery milic cílily během aktuálního konfliktu na americkou vojenskou základnu a konzulát v severním Iráku či na zařízení ministerstva zahraničí na mezinárodním letišti v Bagdádu. „Od prvních dnů války byl Irák jedinou zemí, kde se protínaly přímé i nepřímé útoky osy USA/Izrael a Íránu; země se fakticky stala druhou frontou této války,“ poznamenal server Politics Today. Údery si v Iráku vyžádaly přes sto lidských životů.
WSJ píše o „skryté válce uvnitř války“, kdy milice útočily na státy Perského zálivu. Podle saúdských odhadů až polovina z tisíce dronových úderů pocházela z Iráku, včetně útoků na ropný uzel Janbú u Rudého moře či ropná pole na východě země. Drony vypuštěné z Iráku cílily i na jediné civilní letiště v Kuvajtu. Milice se zaměřily i na majetek zemí Perského zálivu přímo v Iráku – včetně kuvajtského konzulátu v Basře a konzulátu Emirátů v Kurdistánu.
Proíránské síly v Iráku mají kořeny v chaosu vzniklém po vpádu amerických vojáků do země a následném svržení režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003. V té době bránily tyto síly šíitské oblasti před útoky sunnitských militantů a bojovaly proti americkým silám, které považovaly za okupanty. Írán tyto skupiny vyzbrojoval. Později se zapojily do boje proti členům Islámského státu, kteří v roce 2014 vtrhli do Iráku ze Sýrie, píše WSJ.
Mocné milice
V Iráku v současné době působí desítky milic s přibližně čtvrt milionem členů. K dispozici mají několik miliard dolarů a jejich arzenál zahrnuje i rakety dlouhého doletu, upozorňuje americký list. Šest skupin, které propagují ideologii islámské republiky v Iráku a potažmo v celém regionu, umístily USA na seznam teroristických organizací. Patří mezi ně uskupení Harakat Hizballáh an-Nudžabá, Katá’ib Sajjid aš-Šuhadá, Harakat Ansár Alláh al-Aufijá a Katáib al-Imám Alí, Katá’ib Hizballáh a Asá’ib Ahl al-Haqq.
Tyto skupiny mají v irácké politice obrovský vliv a do určité míry fungují jako „stát ve státě“ – podobně jako třeba Hizballáh v Libanonu. Členy milice Kata’ib Hizballáh cvičí přímo íránské revoluční gardy. Zastřešující organizaci představují Lidové mobilizační síly, jež vznikly za účelem boje s Islámským státem a později byly oficiálně uznány vládou v Bagdádu. Íránská islámská republika po pádu spřáteleného režimu Bašára Asada v Sýrii a oslabení libanonského Hizballáhu Izraelem spoléhá právě na ozbrojené milice v Iráku.
Během blízkovýchodní války proíránské síly udeřily i na irácký energetický sektor. Terčem se stalo začátkem března a poté začátkem dubna i významné těžební pole Sarsang v poloautonomním Kurdistánu, které provozuje americká společnost HKN Energy. Na místě tak byla pozastavena výroba.
„I po ukončení těchto útoků bude trvat roky, než se škody napraví a uklidní se investoři. Narušení amerických a západních investic by mělo zničující účinky na irácký energetický sektor, který potřebuje podporu pro rozvoj a modernizaci. Znamená to také promarněnou příležitost pro americké společnosti a zachování energetické závislosti Iráku na Íránu,“ podotýká výzkumná analytička Bridget Toomeyová z neziskového institutu Nadace pro obranu demokracií (FDD), jenž sídlí v USA.
Omezení ropné produkce
Produkce ropy v Iráku během konfliktu významně klesla a mnoho zahraničních pracovníků odešlo ze země, píše agentura AP. Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie může návrat k alespoň 85 procentům předválečné produkce v ropných polích na jihu Iráku trvat devět měsíců.
Teherán sice ujistil, že Irák považuje za „bratrský stát,“ jehož ropa se může bezpečně přepravovat jinak blokovaným Hormuzským průlivem, země ale nemá vlastní tankerovou flotilu, a je tak závislá na pronajatých plavidlech. Majitelé lodí ale většinou nejsou ochotni cestu riskovat.
Tlak Washingtonu na rozpuštění proíránských milic tak zesiluje v době, kdy je Bagdád hospodářsky nejzranitelnější za poslední roky. Irácká centrální banka pozastavení dodávek peněz z ropy minulý týden oficiálně nepotvrdila. Zdůraznila pouze, že „splnila všechny žádosti bank a směnáren o americké dolary“ a že netrpí nedostatkem dolarových bankovek, citoval instituci WSJ.
Peníze z „černého zlata“ tvoři zhruba 90 procent vládních příjmů a základ irácké ekonomiky. Vláda v Bagdádu by podle expertů měla mít dostatek finančních prostředků na to, aby přečkala do poloviny května bez navýšení prodejů takzvaného černého zlata – ale pak už si bude muset peníze půjčit. „Poté by se vláda uchýlila k vydávání dluhopisů,“ řekl AP expert na iráckou ekonomiku Ahmed Tabakčalí.
Finanční systém z dob okupace
Po sesazení Saddáma Husajna uchovávají Spojené státy irácké výnosy z prodeje „černého zlata“ v newyorském Fedu, nejsou tak vypláceny přímo na účty v Iráku. Jde o desítky miliard dolarů ročně. Irácká centrální banka každý den zprostředkovává bankovní převody v dolarech ze svého účtu u Fedu jménem iráckých firem a jednotlivců k úhradě dovozu do Iráku.
Bagdád se také spoléhá na letadla, která do země jednou za několik týdnů přepravují palety s americkými dolary, popisuje proces list The New York Times (NYT). Ročně jde až o 13 miliard dolarů (269,5 miliardy korun), jež udržují v chodu irácké hospodářství, které je silně založené právě na hotovosti.
Washington krátce pozastavil dodávky bankovek Bagdádu už v roce 2015 kvůli obavám, že se dolary dostanou k teroristům z Islámského státu. Nyní podle WSJ argumentuje tím, že se bankovek mohou zmocnit právě proíránské milice, které prý dolary pašují.
Američtí představitelé uvedli, že pozastavení zásilek je dočasné, ale nesdělili, jaké konkrétní kroky musí Bagdád podniknout, aby došlo k jejich obnovení. Mluvčí ministerstva zahraničí USA Tommy Pigott naznačil, že musí přestat „politické, finanční a operační krytí milic“ ze strany vládních činitelů. „Spojené státy nebudou tolerovat útoky na americké zájmy a očekávají, že irácká vláda okamžitě podnikne veškerá opatření k rozpuštění milic v Iráku spojených s Íránem,“ konstatoval Pigott.
Ozbrojené skupiny podle WSJ těží právě z přístupu Iráku k americkým dolarům. Více než dvě desítky iráckých bank, z nichž mnohé mají úzké vazby na milice, byly v letech 2023 a 2024 ministerstvem financí USA zablokovány kvůli odčerpávání dolarů z iráckých účtů u amerického Fedu pomocí podvodných bankovních převodů.
Milice se také v uplynulých letech dostaly k obrovskému množství karet MasterCard a Visa s finančními prostředky v Iráku. Tyto síly dokázaly zajistit přepravu těchto karet do Spojených arabských emirátů a dalších sousedních zemí a vybrat peníze v dolarech. Ozbrojené skupiny poté převedly hotovost zpět do Iráku, směnily ji za dináry a profitovaly z měnové arbitráže (finanční strategie využívající rozdílných kurzů stejné měny na různých trzích – pozn. redakce), uvedl americký resort financí.
Pentagon v posledních letech výrazně omezil svou vojenskou přítomnost v Iráku a většinu zbývajících sil přesunul na základny na severu země. USA však i nadále poskytují irácké armádě zpravodajské informace o Islámském státu a pomáhají tamním ozbrojeným silám s výcvikem a poskytují jim vojenské vybavení, podotýká WSJ.
Tlak ze strany Íránu i USA
V Iráku v posledních měsících probíhá složitý proces výběru nového premiéra, přičemž Teherán prostřednictvím milic tlačí na prosazení kandidátů, kteří budou udržovat i nadále blízké vztahy s islámskou republikou. Některé jednotky milic však byly formálně začleněny do iráckých ozbrojených sil, což ztěžuje jakémukoli premiérovi jejich zpochybnění, poznamenal WSJ.
Iráčtí lídři by riskovali rozpad státu, pokud by nyní podnikli kroky k vytlačení milic napojených na Írán, které prorostly s vojenskými, politickými a ekonomickými institucemi, shrnul pro NYT Ramzí Mardíní, zakladatel poradenské firmy Geopol Labs, jež se zabývá geopolitickými riziky a sídlí na Blízkém východě.
„Problém není jen v nedostatku vůle nebo kapacity – jde o to, že hranice samotného iráckého státu jsou rozmazané. Americký nátlak v tomto případě spočívá na chybném předpokladu, že irácká vláda může jednat jako jednotný, autonomní aktér. Co přesně představuje ‚stát‘ v Iráku, když jsou v něm zakotveni nezávislí ozbrojení aktéři? Je to realita, kterou administrativa Donalda Trumpa opakovaně nedokázala pochopit,“ obává se Mardíní.
Šéf Bílého domu přitom v lednu pohrozil Bagdádu, že pokud se do čela vlády vrátí Núrí Málikí, země přijde o americkou pomoc. Právě rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího iráckého premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu.
„Kategoricky odmítáme do očí bijící vměšování USA do vnitřních záležitostí Iráku,“ reagoval tehdy Málikí, který je úzce spjatý s proíránskými milicemi. Expremiér však nakonec ustoupil a svou kandidaturu stáhl.
V parlamentních volbách v Iráku získala loni v listopadu většinu aliance šíitských stran, která udržuje přátelské vztahy s Teheránem, přičemž některé ze stran mají vazby na místní paramilitární skupiny podporované Íránem. Součástí bloku je i současný irácký premiér Muhammad Súdání, jenž vede prozatímní vládu.
Nominace pro Badrího
Ústřední roli při výběru premiéra a formování vlády hraje Koordinační rámec, který je největší a nejvlivnější šíitskou politickou aliancí v zemi. Nyní navrhuje do čela kabinetu vlivného člena Málikího strany Dawa Básima Badrího.
Tento šíitský politik se narodil v roce 1964 v Bagdádu a vystudoval zemědělskou politiku. V minulosti pracoval patnáct let jako výzkumný pracovník na iráckém ministerstvu průmyslu a nerostů.
Pro zajištění jeho podpory v iráckém parlamentu a vytvoření nové vlády bude nezbytná širší shoda mezi ostatními politickými frakcemi, poznamenal server Kurdistan24. Badrího navíc osobně prosazuje Málikí, zatím tak není jasné, zda bude pro Trumpa přijatelný.
Spojené státy mohou svůj finanční tlak na Bagdád v případě potřeby ještě zesílit, upozorňuje NYT. Podle iráckých úředníků se totiž pozastavení dodávek dolarů týká pouze hotovosti, elektronické bankovnictví zatím funguje. Washington by se tak mohl uchýlit k tomu, že bude bránit mezibankovním převodům, což by iráckou ekonomiku bolelo znatelně víc.
Irák mezitím zůstává „uvězněný“ mezi Washingtonem a Teheránem. „Irácká vláda si nikdy nemohla vybrat mezi USA a Íránem,“ řekl serveru France 24 ředitel Evropského institutu pro studium Blízkého východu a severní Afriky Adel Bakawan, podle něhož je Irák řízen prostřednictvím „americko-íránského systému společné správy“. „V okamžiku, kdy se zhroutí společné řízení, zhroutí se s ním celý Irák,“ míní expert.
