Macinka: Předák sudetských Němců podcenil reakci české společnosti

Dopoledne uctil Macinka památku obětí bývalé věznice v berlínské části Plötzensee, kde za druhé světové války nacisté o život připravili mimo jiné i více než 670 Čechoslováků, většinou českých odbojářů.

V rozhovoru s bývalým německým poslancem za sociální demokracii (SPD) a nyní spolupředsedou Česko-německého diskusního fóra Nürnbergerem přímo v Plötzensee Macinka řekl, že předák sudetských Němců Posselt při plánování nadcházejícího Sudetoněmeckého sjezdu podcenil reakci české veřejnosti. Část, především starší lidé, se podle něj staví proti akci, další část je vůči ní lhostejná.

Nürnberger, který hovoří plynně česky, později ČTK řekl, že v české společnosti podle něj ale existuje i třetí skupina. „Snažil jsem se to panu ministrovi rozporovat. Je tam samozřejmě část společnosti – a docela velká – která vnímá konání Sudetoněmeckého dnu v Brně pozitivně,“ řekl. Podle něj tito lidé stojí o to, aby se o historii diskutovalo a vztahy se tím zlepšovaly. „A to se v posledních 30 letech od podpisu Česko-německé deklarace dobře dařilo,“ dodal.

S Macinkovým přesvědčením, že česká debata o sjezdu v Brně nebude mít na česko-německé vztahy žádný vliv, ale Nürnberger nesouhlasí. „Doufám, že to nebude mít trvalé následky. Ale myslím si, že to česká strana trochu podceňuje,“ dodal. V Německu si podle něj kontroverze všímají média i politici v Berlíně a Mnichově. „I to je podle mého názoru signál, že bychom měli být velice opatrní a spíš přemýšlet než rychle vystřelit nějakou politickou větu, která by mohla druhou stranu urazit,“ dodal Nürnberger. Zásadní je podle něj „mluvit s druhou stranou, ne o druhé straně“.

Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, jimž Macinka předsedá, v návrhu usnesení chce, aby dolní komora českého parlamentu s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat příští čtvrtek.

Premiér Andrej Babiš tento týden řekl, že nepovažuje sjezd za šťastný. Za vládu se ho podle něj nikdo nezúčastní. Z německé strany se na sjezd chystá mimo jiné spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder.

Macinka v rozhovoru s Nürnbergerem v Plötzensee, kterého se účastnil i český předseda diskusního fóra Rudolf Jindrák, rovněž řekl, že sudetští Němci udělali chybu v tom, s kým se na české straně spojili. Iniciativu Meeting Brno označil za aktivisty a „politickou neziskovku“. Spolek Meeting Brno podporuje kulturní činnost v moravské metropoli. Iniciativa organizuje na jižní Moravě řadu let mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.

Macinka a Wadephul podepsali memorandum o pokračování fondu budoucnosti

Činnost Česko-německého fondu budoucnosti bude prodloužena do roku 2037. Stojí to v memorandu, které dnes v Berlíně podepsali ministři zahraničí Česka a Německa Petr Macinka a Johann Wadephul. Fond vznikl na základě Česko-německé deklarace z roku 1997 a je klíčovým hráčem v česko-německém smiřování a sbližování. O jeho financování se podle memoranda rozhodne později.

Podle prohlášení je Česko-německý fond budoucnosti „nejvýznamnějším podporovatelem česko-německých přeshraničních projektů a zásadně přispěl k realizaci humanitární pomoci obětem nacistického násilí“. „Shodujeme se na tom, že činnost Česko-německého fondu budoucnosti bude prodloužena do roku 2037,“ stojí dále v textu memoranda, které má ČTK k dispozici.

Macinka a Wadephul jej dnes podepsali na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. Český ministr do německé metropole dnes přijel na jednodenní návštěvu, ocenil přitom, že německá strana nabídla jako její termín 8. květen. Zmiňuje se o tom i deklarace, která datum označuje za významné „nejen v německo-českých vztazích, ale také v celosvětové připomínce konce druhé světové války“. Na dnešek připadá 81. výročí konce války v Evropě, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Česko-německá deklarace, na jejímž základě vznikl fond budoucnosti i Česko-německé diskusní fórum, byla podepsána v lednu 1997. Na příští rok tak připadá její 30. výročí. Obě země se v ní vzájemně omluvily za příkoří minulosti a zavázaly se, že budou respektovat právní řád druhé země. Fond, který na základě deklarace vznikl, se v počátečních letech věnoval odškodňování českých obětí nacismu včetně nuceně nasazených. V současnosti finančně podporuje společné projekty v oblasti kultury, umění, vzdělávání či ochraně životního prostředí a kulturního dědictví.

Pokračování činnosti Česko-německého fondu budoucnosti má dlouhodobě podporu v obou zemích. K jeho další podpoře se přímo v koaliční smlouvě loni zavázala i německá vláda kancléře Friedricha Merze. Jak bude fond v příštích deseti letech financován, zatím ale není jasné. „O výši a formě finanční podpory bude ještě rozhodnuto,“ stojí v dnes podepsaném memorandu.

Macinka: Česko si nedokáže představit, že by se vzdalo práva veta v EU

Česká republika si nedokáže představit, že by se vzdala národního práva veta při hlasování v Evropské unii. Po jednání s německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem to dnes v Berlíně řekl šéf české diplomacie Petr Macinka. Reagoval tak na středeční Wadephulův projev, ve kterém německý ministr řekl, že pravidlo jednomyslného hlasování může EU dostat do existenčního ohrožení.

„Pro Českou republiku a pro českou vládu, pro českou společnost, je asi obtížně představitelné, že bychom se vzdali národního práva veta, to asi od nás nemůže nikdo čekat a určitě v tom nebudeme sami,“ řekl Macinka. Existuje podle něj i řada jiných způsobů, jak se dobrat v Evropské unii konsenzu. Ne vždy podle něj navíc veto znamená, že by byl hlasující stát potížistou. „Národní veto má význam a není v zájmu České republiky se ho vzdávat,“ dodal.

Macinka s Wadephulem na své dnešní návštěvě Berlína na toto téma hovořil mimo jiné v reakci na středeční vystoupení německého ministra. Ten řekl, že v bezpečnostních otázkách princip jednomyslnosti může Evropskou unii „uvrhnout do existenčního ohrožení“. „Protože jde o život a smrt! Vidíme to každý den na Ukrajině,“ dodal. Sedmadvacítka podle šéfa německé diplomacie potřebuje hlasování kvalifikovanou většinou, aby mohla rozhodovat rychleji, zejména v zahraniční politice.

O klíčových otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje EU jednomyslně, což dává každé z 27 členských zemí právo veta. Ani drtivá většina evropských zemí tak nemusí být schopna prosadit svou vůli, což se v poslední době týkalo například podpory Ukrajiny, kterou blokovala končící maďarská vláda Viktora Orbána.

Změnu způsobu hlasování v minulosti podpořily mimo jiné čtyři nejlidnatější unijní země – Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Podle zastánců jednomyslnosti by zavedení hlasování většinou vedlo k dalšímu oslabení národních států při fungování Evropské unie. Kvalifikovanou většinou se v 27členné unii podle současných pravidel míní skupina minimálně 15 zemí, kde žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva.

Podle Macinky se ale v jiných otázkách postoje německé vlády velmi podobají postojům té české, především v energetice, průmyslové politice či v migraci. Evropská unie podle něj potřebuje reformu, která ale musí vzejít z některého z velkých členských států, jako je Německo, aby byla úspěšná.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}