Brno – Pohled na vztahy Čechů a Němců mezi starosty jihomoravských měst a obcí, které se za druhé světové války staly součástí Německa a byly součástí Sudet, a na konání květnového sjezdu sudetských Němců v Brně jsou různorodé. Někteří v něm hledají snahu hledat společnou budoucnost, jiní nepovažují místo konání za vhodné. Někteří připomínají pohnutou rodinnou historii ovlivněnou druhou světovou válkou a jsou proti konání sjezdu, který bude poprvé v Česku. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotaz ČTK.

Bývalý starosta a dnes radní Moravského Krumlova a senátor Tomáš Třetina (TOP 09) řekl, že téma sudetoněmeckého sjezdu ve městě vůbec nerezonuje. „Lidé mají svých starostí dost. Hysterie vyvolaná koalicí ve Sněmovně je mimo realitu, koaliční poslanci se asi zbláznili. Měli bychom se jako národ vyrovnat s temnou historií. Druhá světová válka a to, co se dělo po ní, to všechno byly strašlivé věci. Vnímám to dnes bez emocí, loni jsme v Krumlově odhalili pamětní desku, která připomíná události konce války,“ řekl Třetina.

Ve Sněmovně poslanci tento týden debatovali o postoji k pořádání sjezdu, schůzi vyvolala vládní koalice tvořená hnutím ANO, SPD a Motoristy. Koalice v návrhu usnesení chce, aby Sněmovna s pořádáním sjezdu v Česku nesouhlasila. Mimořádná schůze bude pokračovat ve čtvrtek. Organizace Meeting Brno, která zástupce sudetských Němců do Brna pozvala, uvedla, že sjezd se uskuteční, i kdyby Sněmovna vyzvala k jeho zrušení. Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května.

Třetina připomněl, že zatímco za války vraždili Němci, na samém konci války to byli v Krumlově Sověti a v týdnech po válce se Češi mstili na Němcích, v řadě případů nevinných. „Proto nevnímám sjezd v Brně jako vhodný či nevhodný, ale jako gesto smíření,“ řekl Třetina.

Podobně vnímá situaci v česko-německých vztazích i starosta Znojma František Koudela (ODS). „Pro mnoho lidí je složitá a citlivá. Podobné akce jako sjezd je ale potřeba vnímat především jako prostor pro dialog a vzájemné porozumění, nikoliv pro otevírání starých sporů. Je důležité nezapomínat na minulost, ale zároveň hledět dopředu a podporovat slušnou debatu,“ řekl Koudela. Rozdílné pohledy na historii je podle něj možné vnímat s respektem.

Citlivým tématem jsou česko-německé vztahy například pro Valtice, kde měli rozsáhlý majetek Lichtenštejnové. Po válce o něj přišli na základě Benešových dekretů a neúspěšně se o něj soudili. „To jsou věci, které platí. Nemyslím, že je šťastné dělat sjezd v Česku a v Brně konkrétně, ale jinak se této problematice nevěnuju, informace mám pouze z médií. A myslím, že to neřeší ani lidé, kteří jsou dnes přehlceni zprávami z Ukrajiny, z Blízkého Východu. Řeší v turbulentní době jiné starosti a snaží se přijít na jiné myšlenky,“ řekl starosta Aleš Hofman (Valtičané 2018).

V osobní rovině vnímá sjezd starosta Miroslavi Martin Plechatý (Zelená Miroslav). Připomněl, že jeho děd byl vysídlen ze Sudet do českého vnitrozemí, za války se stal četníkem a spolupracoval s odbojovými skupinami. „Je to pro mě velmi citlivá otázka vzhledem k národní hrdosti, ke které jsem byl vychován svým dědečkem a který mi po celý život připomínal druhou světovou válku. Proto považuji konání sjezdu v Brně za nepřípustné,“ napsal Plechatý.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.