Server The Moscow Times před časem návrh spojil se snahami postavit před soud právě Putina a jeho spolupracovníky za napadení Ukrajiny před více než čtyřmi lety. Předloha vyžaduje ještě schválení ruskými senátory a prezidentův podpis. V platnost vstoupí zákon deset dní po zveřejnění, napsal list Kommersant na svém webu.
Ruské zákony až dosud dovolovaly použít ozbrojené síly v zahraničí v souladu s obecnými principy a normami mezinárodního práva: k odražení útoku na ruské jednotky dislokované v zahraničí, k odražení útoku na jiný stát, který požádá Rusko o pomoc, k ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem, boj proti pirátství a pro zajištění bezpečné plavby, poznamenal dříve Kommersant.
Autoři předlohy z ministerstva obrany podle listu nyní navrhují nasazení ozbrojených sil i k ochraně občanů „pronásledovaných“ zahraničními soudy. Předloha „zjevně souvisí s iniciativami členských zemí Evropské unie vytvořit zvláštní tribunál proti Rusku“, řekl tehdy serveru RBK advokát Dmitrij Malbin.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha minulý měsíc na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Šéf české diplomacie Petr Macinka tehdy sdělil, že jde o předběžnou pozici. Podle prezidenta Petra Pavla se pro zřízení tribunálu ČR vyslovila už dříve.
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa již dříve oznámila Rada Evropy. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu, který má pravomoc na Ukrajině vyšetřovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale Mezinárodní trestní soud nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem vojsk, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Zákon je podle předsedy branného výboru Andreje Kartapolova zapotřebí, aby zabránilo případům, jako bylo zatčení archeologa Alexandra Buťagina v Polsku. Buťaginovo vydání požadovala Ukrajina kvůli nelegálním vykopávkám na okupovaném Krymu, ale archeolog se minulý měsíc vrátil do Ruska v rámci výměny deseti vězňů mezi Varšavou a Minskem, domluvené prostřednictvím Spojených států.
