Kanada desítky let patřila k nejvíce podfinancovaným armádám v rámci NATO. Země se dlouhodobě potýkala s nedostatkem vojáků, zastaralou technikou a její obrana byla z velké části závislá na Spojených státech.
Ještě před dvěma lety tehdejší ministr obrany Bill Blair varoval, že se kanadské ozbrojené síly nacházejí ve „spirále smrti“ kvůli nedostatku personálu a vysokému počtu odchodů z armády.
Nepříznivá situace se ale podle všeho začíná výrazně měnit. Podle BBC kanadská armáda během posledního fiskálního roku přijala více než sedm tisíc nových rekrutů, nejvíce za posledních třicet let.
To je však jen zlomek lidí, kteří o službu projevili zájem. Počet potvrzených přihlášek do kanadských ozbrojených sil se během posledního roku téměř zdvojnásobil z přibližně 22 tisíc na 40 tisíc.
Šlo přitom pouze o uchazeče, kteří dodali všechny potřebné dokumenty potvrzující způsobilost ke službě. Celkový počet žádostí byl výrazně vyšší a za poslední rok dosáhl téměř 100 tisíc.
„Trumpův efekt“
Podle expertů stojí za prudkým růstem hned několik faktorů. Významnou roli hraje válka na Ukrajině, rostoucí počet konfliktů ve světě i sílící geopolitické napětí, které v části společnosti posílilo pocit nejistoty.
Významnou roli hraje také takzvaný „Trumpův efekt“. Výroky amerického prezidenta, ve kterých Kanadu označil jako 51. stát USA, totiž v části společnosti posílily nacionalistické nálady i obavy o suverenitu země.
Důvodů rostoucího zájmu je ale víc. Svou roli hraje také vysoká nezaměstnanost mezi mladými, která se letos v březnu pohybovala okolo čtrnácti procent. Premiér Mark Carney zároveň slíbil největší zvýšení platů vojáků za poslední generaci a představil ambiciózní plán rozsáhlé modernizace armády.
Významnými změnami prošel také samotný náborový proces. Armáda omezila byrokracii, digitalizovala část přijímacího řízení a otevřela možnost vstupu i lidem s trvalým pobytem v Kanadě, nejen občanům země. Cizinci tvořili přibližně pětinu nových rekrutů za minulý rok.
Velká modernizace armády
Kanada letos v březnu poprvé od konce 80. let splnila alianční cíl NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Vláda se navíc zavázala zvýšit vojenské výdaje až na pět procent HDP do roku 2035.
Nové investice mají směřovat především do nákupu moderní techniky, modernizace vojenských základen a budování infrastruktury v Arktidě, která je považována za strategicky klíčový region pro bezpečnost země. Vláda rovněž zvažuje další výrazné rozšíření armády až na 85 500 profesionálních vojáků a mobilizační sílu čítající až 300 tisíc rezervistů.
Navzdory rozsáhlým změnám však analytici upozorňují, že kanadská armáda stále výrazně zaostává za svými spojenci a potrvá roky, než se reformy projeví v praxi. Kanadské ozbrojené síly jsou momentálně schopné nasadit pouze několik tisíc vojáků a omezený počet vojenské techniky.
