„Do Lotyšska již byly vyslány (myslel tím ukrajinské – pozn. red.) jednotky bezpilotních letounů. Jsou rozmístěny na lotyšských základnách v Ādaži, Sēliji, Lielvārde, Daugavpilsu a Jēkabpilsu,“ prohlásil Něbenjza.
Studiem trosek bezpilotních letounů a moderními prostředky se podle něj lze dozvědět, odkud jsou drony odpalovány. „Odvetný úder bude v takovém případě nevyhnutelný. Ruská zahraniční rozvědka uvedla, že souřadnice v Lotyšsku jsou velmi dobře známé a členství v NATO vás neochrání před spravedlivou odplatou,“ pohrozil Něbenzja s odkazem na tvrzení ruské zahraniční rozvědky SVR.
Ta tvrdí, že Ukrajina využívá Pobaltí k přípravě úderů proti Rusku a že do Lotyšska již kvůli tomu byli vysláni ukrajinští vojáci.
Pobaltské státy to označily za nebezpečnou lež a podaly protestní nóty, Lotyšsko si předvolalo ruského chargé d’affaires a ministryně zahraničí země Baiba Bražeová na síti X napsala, že „Rusko opět lže“.
Litevský ministr zahraničí Kēstutis Budris v příspěvku na síti X naznačil, že Rusko úmyslně navádí ukrajinské drony, které na ně útočí, do vzdušného prostoru pobaltských států.
„Rusko záměrně navádí ukrajinské drony do vzdušného prostoru pobaltských států a provádí pomlouvačné kampaně proti Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Jde o jasný akt zoufalství – pokus zasít chaos a odvést pozornost od prosté reality: Ukrajina zasazuje ruské vojenské mašinérii těžkou ránu,“ napsal ministr v úterý.
Sami Ukrajinci přiznali, že spadené drony jsou jejich. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pak podobně jako Budris oznámilo, že Rusko drony úmyslně přesměrovává do pobaltských států a dělá to ve spojení s intenzivní propagandou.
Úmyslné přesměrování jako ruský záměr je nicméně těžce ověřitelný fakt a například jiné zdroje z diplomatického prostředí to popírají či informaci nedokáží ověřit. „(Rusové) drony vyruší, prostě nechtějí, aby padaly na jejich území. Nejspíš ale není záměr je přesměrovat na určité cíle,“ popsal redakci vysoce postavený diplomat pod podmínkou anonymity.
Drony podle dostupných informací startují z ukrajinského území. Během letu záměrně kopírují hranice zemí sousedících s Ruskem, aby se vyhnuly protivzdušné obraně nepřítele. Kvůli navigační chybě či rušení pak mohou spadnout i do desítek kilometrů vzdálených míst.
Drony v Lotyšsku shodily vládu
Na začátku května například dron zasáhl ropný zásobník v lotyšském městě Rezekne. To spustilo řetězec politických reakcí v Rize, který vyvrcholil minulý čtvrtek odstoupením premiérky Eviky Siliňové.
Pád dronů tak v prostřední pobaltské zemi způsobil politickou krizi. Podle politologů, s nimž redakce Aktuálně.cz mluvila, byly ovšem drony spíše vyvrcholením „vnitřních mocenských tenzí“.
„Již delší dobu se veřejně diskutovalo o tom, že současná vláda je politicky vyčerpaná, což se odráželo i v nízké popularitě její předsedkyně,“ míní například lotyšský politolog Romans Gagunovs z Riga Stradinš University.
V Lotyšsku jsou podle něj otázky související s bezpečností v současné době kvůli širší geopolitické situaci mimořádně citlivé a jakákoli nejistota nebo selhání komunikace v této oblasti proto vyvolává velmi silnou politickou reakci.
Drony ale padají i na území Polska, Litvy a Estonska. Rumunská stíhačka hlídkující nad východní hranicí NATO v úterý sestřelila dron nad Estonskem. I ten podle tamního ministra obrany Hanno Pevkura nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle.
