Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
Festival v Cannes se poprvé konal po druhé světové válce a po desetiletí se profiloval jako strážce toho, co se považuje za kinematografii. Nejen samotná přehlídka, ale i souběžný filmový trh koncentrují na Francouzskou riviéru tisíce filmových profesionálů z celého světa, což je pochopitelně příležitostí probrat novinky.
Pár posledních let rezonuje debatami téma umělé inteligence, letošnímu – sedmdesátému devátému – ročníku dominuje, soudí agentura Reuters. Že je třeba tento nástroj akceptovat, už je jasné. Teď se probírají způsoby, jakým by filmaři AI měli používat.
Součástí festivalového trhu – centra mezinárodních obchodů a networkingu ve filmovém odvětví – jsou druhým rokem panelové diskuse věnované umělé inteligenci. Vyslechnout si prezentaci společností Alphabet, Disney Accelerator, NVIDIA a OpenAI mají příležitost jen pozvaní.
Žraloci jako od Marvelu a za méně peněz
Filmový průmysl se stále snaží dohnat čísla návštěvnosti, jaká vykazovala kina před pandemií covidu-19. Umělá inteligence představuje lákadlo díky úsporám času, financí a lidí. V Cannes se mluví o tom, že AI nástroje mohou automatizovat mnoho z časově náročnějších úkolů v postprodukci, což je obzvláště cenné u titulů opírajících se o vizuální efekty.
Například hororový příběh Žraloci v Paříži odpremiéroval francouzský režisér Xavier Gens v roce 2024. Kdyby s natáčením počkal do současnosti, mohl by rozpočet na vizuální efekty snížit na polovinu. A snímek o obřím žralokovi v Seině dokončit dříve. „Zvládl bych to za tři měsíce místo za rok,“ uvedl během filmového festivalu v Cannes. Peníze i čas potřebný na postprodukci by mu ušetřila umělá inteligence.
Analytici společnosti Morgan Stanley ve své loňské zprávě došli k závěru, že generativní umělá inteligence by mohla snížit náklady na filmovou a televizní produkci až o třicet procent. Na festivalové panelové diskusi zaznělo, že snížení nákladů díky AI pomůže i menším produkcím konkurovat velkým studiím a pravděpodobně „natočit za pár let ve sklepě něco, co bude vypadat jako film od Marvelu“.
Chyba je AI odmítat, ne přijmout, ozývá se
„Abychom mohli vést smysluplnou diskusi, musíme rozlišovat mezi generativní AI a jakoukoli jinou funkcí AI,“ žádá mexický režisér Guillermo del Toro. Není to přitom tak dávno, co někteří vnímali jako problematickou nominaci Adriena Brodyho na hereckého Oscara za jeho výkon ve filmu Brutalista, protože doladění jeho přízvuku v maďarštině napomohla AI.
Oscara Brody nakonec získal. „Akademie tedy pochopila, o co šlo,“ říká Alex Serdiuk, šéf firmy, která hlasovou technologii použitou v Brutalistovi vyvinula. Dodal, že použití AI v tomto případě představovalo účinné vylepšení lidského talentu a že je třeba zbavit se stigmatu, které se s tím pojí.
AI může tvůrcům a producentům také pomoci ukázat, jak na daný film zřejmě zareagují diváci či kritici. Vyvíjeny jsou různé analytické nástroje, byť někteří zástupci odvětí v Cannes namítali, že každý film je „prototyp“, tedy může být obtížné přesně analyzovat, co je vlastně klíčem k úspěchu.
„Nevím, zda umělá inteligence v budoucnu přinese výhodu, jsem si ale docela jistá, že odmítnutí AI z principu by znamenalo nevýhodu,“ shrnula Elisha Karmitzová z francouzské distribuční a produkční společnosti MK2, že ignorovat AI se každopádně jeví jako chyba.
Při zahájení v tomto duchu apelovala na zástupce filmového průmyslu i herečka Demi Mooreová, která zasedla v porotě hlavní soutěže. „Umělá inteligence je tu. Bojovat proti ní tedy v jistém smyslu znamená bojovat proti něčemu, co je předem prohraná bitva. Hledat způsoby, jak s ní spolupracovat, je proto mnohem cennější cestou,“ nechala se slyšet. Zároveň považuje za důležité i se před AI chránit, což se podle ní neděje dostatečně.
Vizualizace Lennonových myšlenek
Z filmů v letošním festivalovém programu, které AI využily, se ještě před promítáním nejvíce mluvilo o novince od Stevena Soderbergha. Materiál k dokumentu John Lennon: The Last Interview (John Lennon: Poslední rozhovor) čerpal z posledního rozhlasového rozhovoru, který exBrouk a jeho žena Yoko Ono poskytli jen pár hodin před Lennonovou smrtí v prosinci 1980.
Nástroje AI Soderberghovi napomohly k vytvoření vizuálních prvků doprovázejících abstraktnější úvahy protagonistů. „Jedná se o praktický příklad toho, jak může umělá inteligence podpořit tvůrčí proces režiséra: rozšiřuje vizuální ambice filmu, přičemž vyprávění příběhu zůstává v popředí,“ dodává společnost Meta, jejíž nástroje AI Soderbergh při práci na dokumentu využil.
Snímek Cannes zařadil do oficiálního výběru, nikoliv ale do soutěže. A najde se více filmů vyřazených z klání o hlavní cenu Zlatá palma mimo jiné proto, že se na jejich vzniku podílela AI. Organizátoři Cannes sice pomoc tohoto nástroje vyloženě nezakázali, nicméně podle Reuters z hlavní soutěže předem vylučují tituly vytvořené pomocí generativní AI. „Abyste mohli jezdit na elektrickém kole, musíte umět jezdit na tom normálním,“ použil ředitel festivalu Thierry Frémaux pro vysvětlení cyklistické přirovnání.
A co „duše“?
Postoj Cannes je v zásadě v souladu s názory Akademie filmového umění a věd, která uděluje cenu Oscar. Podle pravidel aktualizovaných letos v květnu musí být posuzované herecké výkony a scénář dílem lidí. Což je konkrétnější požadavek než rok staré vyjádření, že použití AI šancím na zisk prestižní sošky „nepomůže ani neublíží“.
Ovšem od té doby se ve filmové produkci stále častěji uplatňují AI nástroje, ať už při psaní scénářů, nebo klonování hlasů, či dokonce „oživování“ syntetických herců a hereček. Otázky s nimi spojené se tak rychle dostaly z teoretické roviny do praxe, konstatují Los Angeles Times.
Zatímco použití AI v postprodukci, jak bylo zmíněno, se zdá stále více tolerováno, míchání umělé inteligence s uměleckým vkladem a kreativitou tak zůstává nahlíženo s nelibostí. To potvrdily i některé reakce na zmíněná slova Demi Mooreové. Komentáře na sociálních sítích jí vytýkaly, že se zaprodala nebo že si neuvědomuje nebezpečí, jaké AI představuje pro tvůrce. A to přesto, že podle herečky AI nikdy nemůže nahradit „to, z čeho pramení skutečné umění, a to není fyzické. Vychází z duše.“
Japonský režisér a jeden z uchazečů o Zlatou palmu Kódži Fukada míní, že využití umělé inteligence k tomu, aby se „přešlo rovnou k výsledku“, by mohlo znamenat, že umění nesplní svůj úkol – tedy sebevyjádření člověka a prohlubování způsobu, jakým rozumí světu.
Fukadův soutěžní snímek Nagi Notes staví na tvůrčím procesu při vzniku sochy. Naopak jeho krajan Hirokazu Kore’eda soutěží s novinkou nazvanou Ovce v krabici, která pojednává o truchlících rodičích, jimž zesnulého syna nahradí AI humanoid.
Důvod k propagaci
Na trhu v Cannes se objevilo několik filmů, které nejenže pomoc od AI přiznaly, ale dokonce ji zdůrazňovaly při propagaci. Kupříkladu chystaná animovaná hororová komedie o příšerkách Critterz se prezentuje jako „řízená lidmi, ale podporovaná AI“. Podobně jako thriller Bitcoin s Caseym Affleckem či Gal Gadotovou. „Ještě před rokem někteří lidé umělou inteligenci používali, ale styděli se to přiznat. Letos to už ani neskrývají,“ cituje nejmenovaného filmového agenta magazín Variety.
„Musíme to mít pod kontrolou,“ zdůraznil ale ředitel festivalu Cannes. „Stojíme za všemi, jejichž práce by mohla být umělou inteligencí negativně ovlivněna,“ ujistil.
