Praha – Dochovaný záznam procesu s nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem či medailonky svědků i soudních znalců jsou nyní přístupné veřejnosti na webu Politické procesy. Tým, který proces zpracovával, vytvořil pro snazší pochopení dobového kontextu 51 životopisných hesel. Zástupci Národního archivu o tom dnes informovali novináře. Od popravy německého státního ministra pro Čechy a Moravu uplyne 22. května 80 let.

„Máte před sebou text a když vás nějaké místo zaujme, tak si můžete kliknout na tlačítko, které vám přehraje rovnou tu oblast, ve které zrovna jste, abyste si mohla poslechnout, co se tam děje,“ řekl ČTK dokumentarista Marek Janáč. Medailonky svědků či soudních znalců podle něj pomohou veřejnosti se zorientovat v tom, kdo byli lidé, kteří v procesu vystupovali, a seznámit se s jejich životopisem. Na webu najdou lidé i studie, které je zasadí do kontextu doby, a popisují, co je to retribuční proces či jaká byla role rozhlasu.

Zpřístupnění procesu s Frankem umožnila spolupráce s Archivem Českého rozhlasu, jehož archivářům se nedávno podařilo znovuobjevit a digitalizovat nahrávky třicetidenního přímého přenosu v délce 85 hodin, které byly na dobových archivních gramofonových deskách. Například finální rozsudek se ale nedochoval, uvedl vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka.

„Máme možnost porovnávat, jak dramaticky se nástupem komunistického režimu proměnilo fungování toho procesu jako takového při vyrovnávání se s nějakým takovýmhle politickým tématem,“ řekl Janáč. Na webu Politické procesy najdou lidé také například proces s Miladou Horákovou či s Rudolfem Slánským.

Pozoruhodné je podle zástupců projektu například vystoupení Milady Horákové jako svědkyně v procesu s Frankem, která ve zhruba hodině podrobně vysvětluje své zkušenosti z věznění v koncentračním táboře Terezín. Tým při přípravě zveřejnění prozkoumal i trestní spis, který je nyní uložený ve Státním oblastním archivu v Praze. Soudní znalci v něm například vypočítávají vliv nacistické okupace na hospodářství Československa. Obsahuje i rozhořčené dopisy, které justiční orgány dostávaly od obyvatel, ukazující hněv na několikaletou prožitou trýzeň válečné doby.

„Je velmi důležité se zamýšlet, jakým způsobem zpracováváme historii. Proč je to velmi důležité i v dnešní době? Pro obranyschopnost, proto, abychom pochopili, jaké emoce byly tehdy pro ty lidi vyvolávány a jaké jsou vyvolávány dnes,“ řekla Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Lidský mozek tehdy a dnes a davové emoce jsou podle ní identické. Rychlost emocí, jako je strach či hněv, je vyšší než kritické myšlení, uvedla.

Proces s Frankem je podle zástupců projektu součástí mozaiky představy o vývoji poválečné justice. Rozhlas si podle nich ve velké míře vyzkoušel práci na informování o velkém soudním procesu, kdy ještě použil přímý přenos ze soudní síně. Od toho se v 50. letech odklonil.

tej snm

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.