Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
Jakub Jochman před rokem při fotbale špatně došlápl a v pravém koleni si přetrhl vaz a poškodil meniskus. O tom, že bude muset na operaci, se dozvěděl až po vyšetření magnetickou rezonancí. „Zkoušel jsem několik soukromých klinik v Brně. Většina z nich měla čekací dobu dva, tři nebo čtyři měsíce. Tam, kam jsem se nakonec objednal, jsem měl štěstí a našel se termín za tři týdny,“ popsal.
Na vyšetření magnetickou rezonancí se v soukromých klinikách v Brně opravdu čeká několik měsíců. Podobné lhůty hlásí i další zdravotnická zařízení v kraji. Například v nemocnici v Kyjově pacienti čekají osm až deset týdnů.
Pomáhá přístroj vybavený AI
„Objednací lhůty se liší podle typu a náročnosti vyšetření. Dřívější termíny bývají například u vyšetření mozku či páteře, delší čekací doba může být u složitějších vyšetření břicha nebo pánve. Přednost mají vždy akutní pacienti a neodkladné stavy,“ uvedla mluvčí nemocnice Veronika Hollerová. Zkrátit čekací dobu pomohlo podle instituce také využití přístroje vybaveného umělou inteligencí.
Zlínská Krajská nemocnice Tomáše Bati uvádí u neakutních pacientů průměrnou čekací lhůtu dvacet dnů. „Čekací doba na magnetickou rezonanci se ovšem liší podle typu vyšetření,“ upozornila mluvčí zařízení Dana Lipovská. Brněnské fakultní nemocnice naopak mnohdy nabízejí termín až za téměř půl roku. Měsíčně totiž vyšetří až dva tisíce pacientů.
V Česku je přes sto přístrojů
Moderní diagnostika je podle zástupce Radiologické společnosti a přednosty Kliniky zobrazovacích metod FN Motol a Homolka Lukáše Lamberta dnes využívána výrazně častěji než v minulosti, což zvyšuje tlak na specializovaná pracoviště.
„U velkých fakultních nemocnic, jako je FN Motol a Homolka, se navíc soustřeďují i komplikovanější případy z celé republiky, což přirozeně vede k vyšším nárokům na přístrojovou vybavenost a personál. Svou roli hraje nejen časová náročnost samotného vyšetření, ale i nedostatek odborného zdravotnického personálu,“ vysvětlil Lambert.
Ke zlepšení by podle něj mohla přispět modernizace diagnostických pracovišť, podpora vzdělávání zdravotnického personálu a větší propagace tohoto oboru mezi studenty.
V nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v tuzemsku je podle dat Radiologické společnosti více než sto přístrojů magnetické rezonance. Celkový počet zařízení včetně těch, která už schválila přístrojová komise ministerstva zdravotnictví, ale dosud nejsou nainstalovaná, je 141.
Příspěvek přes 33 milionů
Nový přístroj pořídí také už zmíněná brněnská Úrazová nemocnice. Na jeho nákup schválili zastupitelé příspěvek přes 33 milionů korun. „Dostupnost magnetické rezonance není v Brně úplně optimální. Navíc Úrazová nemocnice znovu získala statut traumacentra a jeho součástí by měla být i možnost vyšetření dalšími radiologickými metodami, tedy právě magnetickou rezonancí,“ uvedla zastupitelka města Dagmar Seidlová (TOP 09).
Podle náměstka pro léčebně preventivní péči Úrazové nemocnice Brno Radima Herůfka nový přístroj zlepší dostupnost péče hlavně pro hospitalizované pacienty. „Pozitivně to zkrátí čekací doby na vyšetření magnetickou rezonancí a největší přínos to bude mít právě pro hospitalizované, u nichž je domluva vyšetření v jiných zdravotnických zařízeních často složitá,“ nastínil.
Magnetická rezonance bude umístěná vedle urgentního příjmu. S rekonstrukcí prostor začne nemocnice ještě letos. První pacienty by tam mohli vyšetřit začátkem příštího roku. Další magnetickou rezonanci plánuje pořídit také Dětská nemocnice Fakultní nemocnice Brno.












