Fribourg (od našeho zpravodaje) – Jeden by čekal, že tentokrát si podporovatelé hokejové reprezentace vyberou slabší chvilku.
Argumentů je víc než dost. Švýcarsko je jednou z absolutně nejdražších zemí světa, hokejová sezona vyvrcholila na mezinárodním poli již před třemi měsíci zimní olympiádou a za pár týdnů si pozornost sportovních fanoušků, z velké části i těch hokejových, vezme fotbalové MS, kde český tým nastoupí po dvacetiletém čekání.
I za této konstelace však čeští příznivci vyrazili do Švýcarska v hojném počtu. Fribourg, kde se odehrává „česká“ skupina, díky nim alespoň částečně drží krok s hlavním pořadatelským městem Curychem.
„Moc nás těší, že zápasy předních národních týmů ve Fribourgu jsou stejně populární jako duely švýcarské reprezentace v Curychu,“ říká pro Aktuálně.cz šéf organizačního výboru MS Christian Hofstetter.
Určitý rozdíl pochopitelně existuje. Třeba v prvních třech dnech, chápaných jako otevírací víkend, přišlo na zápasy do Curychu zhruba 67 tisíc diváků, zatímco do Fribourgu „jen“ 43 tisíc.
Oběma místům by se ale někdy hodila větší hala. V Curychu neuspokojuje desetitisícová kapacita poptávku po domácím výběru, ve Fribourgu je sedm a půl tisíce míst málo u některých českých či kanadských utkání.
Ve druhém hostitelském městě už třeba nejde koupit lístek na federální derby Česko – Slovensko ani na vyvrcholení skupiny, klání Česko – Kanada.
Mezi dvěma pořadatelskými základnami přitom leží Bern se 17tisícovým stadionem. „Má ale vážně velké množství míst ke stání, která by bylo třeba přeměnit v sedadla. Arény v Curychu a Fribourgu jsou vysoce moderní,“ zdůvodňuje Hofstetter, proč hala jednoho z nejnavštěvovanějších klubů Evropy vypadla ze hry.
Se dvěma – na poměry mistrovství světa – menšími stadiony tak Švýcaři předem rezignovali na pokoření dva roky starého diváckého rekordu z Prahy a Ostravy. Mohli se dostat maximálně na 565 tisíc diváků. A české prvenství leží na bezmála 800 tisících.
Své mistrovství si v zemi helvétského kříže i tak pochvalují. Před lety o něj přišli kvůli covidu, a tak ho pořádají po dlouhých 17 letech. Euforie je veliká.
Co se týče návštěvnosti, zatím nedošlo k žádné ostudě jako třeba loni v dánském Herningu, kde na záchranářskou bitvu mezi Maďarskem a Kazachstánem nedorazily ani dvě tisícovky návštěvníků.
Poslední příčku momentálně drží zápas Norsko – Slovinsko, který ve fribourgské hale sledovalo 3103 lidí.
Pořadatelé si u méně atraktivních zápasů pomáhají přizváním školáků. A také cenami. Zatímco běžná vstupenka vyjde v přepočtu na tisíce korun, lístek na stání na bitvu Slovinska a Itálie šlo před vyprodáním sehnat zhruba za dvě stovky.
K úternímu večeru prodali organizátoři celkem asi 420 tisíc vstupenek, z toho tři čtvrtiny švýcarským občanům. Češi byli mezi kupujícími ještě pár dní před startem šampionátu dvojkou. Nyní drží třetí příčku za bohatšími a mnohem početnějšími Němci, kteří v některých případech mají MS za rohem. Čtvrtí jsou Rakušané.
„Potom nás překvapilo, že jsme prodali víc lístků do Velké Británie než do kterékoliv skandinávské země,“ líčí Hofstetter.
Hrobové ticho vs. česká atmosféra
Z počtů je tedy zřejmé, že pokud nepočítáme místní příznivce a zvědavce, vládnou ve Fribourgu Češi (Němci svou reprezentaci podporují v Curychu).
„Čeští a slovenští fanoušci jsou legendární,“ napsal švýcarský zpravodajský web Watson. „Vyznačují se výdrží při pití a doslova zaplavují fanzónu. Kdysi sdíleli jednu zemi, později pokojně rozdělenou, společně ale slaví dodnes a s velkým množstvím piva.“
Ve Fribourgu se v některé dny nedají přehlédnout ani jasně žluté dresy švédských příznivců. Na tribunách ale Seveřané bývají chladnější.
To když hrají čeští hokejisté, v hledišti je zpravidla živo. Bubny duní, na trubku zní třeba chytlavá lidovka Vysoký jalovec a pokřik „Kdo neskáče, není Čech“ nejednou postaví diváky na nohy.
Reprezentanti tomu opakovaně tleskají. „Atmosféru si tady brutálně užívám,“ povídá mladý útočník Jaroslav Chmelař, debutant na šampionátu dospělých. „Kulisa je úplně boží. Děkuju každému jednomu fanouškovi, který přijde.“
Všimli si i v zahraničí. Třeba švédský novinář Hans Abrahamsson z deníku Sportbladet si stěžoval, že „velkou hokejovou horečku“ ve Švýcarsku osobně nezaznamenal. Po zhlédnutí bitvy Tre kronor proti Česku ale musel smeknout.
„Během švédských zápasů panovalo na tribunách téměř hrobové ticho. Čeští fanoušci s bubny, trumpetami a pokřiky ale vytvořili dosud nejlepší atmosféru,“ uznal.
Ten největší vrchol teprve přijde. Ve Fribourgu už bylo vyprodáno na zahajovacím klání Švédska a Kanady, ale odpovídající atmosféra chyběla. Sobotní federální derby či závěrečný střet Česko – Kanada by měly připomenout to nejlepší z dva roky starého mistrovství.
