Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
Firmy, jako je pardubická zbrojovka LPP Holding, na niž v březnu spáchala skupina lidí žhářský teroristický útok, k němuž se přihlásila údajná protiizraelská skupina, pod kritickou infrastrukturu zatím nespadaly. V budoucnu by se to ale mohlo změnit.
Zákon vymezuje oblasti kritické infrastruktury. Jde o energetiku, dopravu, zdravotnictví, vodárenství, bankovnictví, potravinářství, bezpečnost, digitální služby, veřejnou správu a vesmír, který zákon přiřazuje do gesce ministerstva dopravy.
Zda budou konkrétní firmy považované za takzvané subjekty kritické infrastruktury, se dozví v červenci. Týká se to i bank, obchodních řetězců nebo čerpacích stanic. Pokud stát rozhodne, že se bez nich v krizi neobejde, budou muset přijmout taková bezpečnostní opatření, aby mohly fungovat i při povodních, blackoutech, pandemiích a podobně. Také budou muset hlásit bezpečnostní incidenty.
K zajištění bezpečnosti se stále častěji využívají drony. To je případ i areálu firmy z reportáže, který chrání autonomní bezpečnostní systém. Dron tam funguje v kombinaci s dalším vybavením, jako jsou bezpečnostní kamery nebo senzory doteku. Systém je doplněný i o detekci takzvaného nepřátelského dronu, který se dostane do zakázané zóny dané společnosti. Operátor okamžitě získá identifikaci a informace o poloze dronu i pilota.
