V Česku zrovna doznívaly oslavy po šampionátu ve Vídni, kde hokejisté vybojovali první titul mistrů světa v samostatné historii.
Fotbalisté se chystali na později stříbrné Euro v Anglii, v Havířově přišel na svět David Pastrňák.
A oštěpař Železný závodil v sobotu 25. května 1996 na akci s názvem Olympijský den ve východoněmecké Jeně.
29letý atlet byl už tehdy fenoménem. Olympijským vítězem, světovým šampionem i držitelem světového rekordu. Do sezony vstoupil čtyřmi triumfy ze čtyř startů, vždy hodil za 90 metrů.
S manažerem v kalendáři hledali, kde ještě by se dala výborná forma prodat, a našli Jenu. Železný vyrazil na jinak nepříliš významný mítink autem a vzal s sebou i manželku s dětmi.
Od organizátorů dostal příznačné startovní číslo 100.
V ideálních podmínkách mu v první sérii ujela tretra, druhý pokus s hodnotou 92,88 ho nabudil. Třetí runda přinesla monstrózní vylepšení vlastního světového rekordu.
Železný poslal oštěp na značku 98,48 metru, jen 152 centimetrů od bájné stovky. Své dosavadní maximum ze Sheffieldu 1993 přehodil skoro o tři metry.
„Ten hod mi ale nepřipadal výjimečný. Dostatečně jsem nezapojil záda. Ruce, nohy, rameno, ve všem zůstaly rezervy,“ popisoval rodák z Mladé Boleslavi.
Přesto už se nikdy rekordnímu hodu z Jeny nepřiblížil.
Pět nejdelších hodů historie
(od zavedení nového typu oštěpu v roce 1986)
-
Jan Železný – 98,48 – Jena, 25. května 1996
-
Johannes Vetter – 97,76 – Chórzow, 6. září 2020
-
Johannes Vetter – 96,29 – Chórzow, 29. května 2021
-
Jan Železný – 95,66 – Sheffield, 29. srpna 1993
-
Jan Železný – 95,54 – Pietersburg, 6. dubna 1993
V Německu velehod oslavil dvěma pivy, převzal prémii ve výši 10 tisíc marek (v té době asi 180 tisíc korun) a na druhý den se s rodinou vrátil do Česka.
Zanedlouho pak vyhrál Zlatou tretru výkonem 94,64 – nejdelším hodem, který byl v Česku kdy k vidění. Výborný rok 1996 završil v létě zlatou olympijskou obhajobou v Atlantě.
Železný byl dlouho po světovém rekordu v čele „maďarských tabulek“, které v atletice porovnávají výkony napříč disciplínami.
V roce 2009 sesadil Čecha jamajský sprinter Usain Bolt svými rekordy na stovce (9,58) a dvoustovce (19,19), nicméně po nedávné úpravě je první zase Železný. Má 1365 bodů, Bolt na stovce o devět méně.
Jinými slovy je Železného výkon z Jeny tím nejhodnotnějším světovým maximem v atletice. Ostatně český oštěpař opakovaně mluvil o tom, že nechce, aby ho někdo překonal.
„Vadilo by mi to hodně. Kdo říká, že mu nevadí, když přijde o nějaký rekord, nemluví pravdu,“ říkal Železný před lety.
Přehodit ho v minulosti nedokázali ani výjimeční Seveřané Andreas Thorkildsen a Tero Pitkämäki, ani Němci Thomas Röhler s Johannesem Vetterem, kterého po nadějných pokusech přibrzdily zdravotní potíže.
A současní vládci oštěpu jsou za Železným až příliš daleko.











