Schvalování na vládě bude podle něho předcházet jednání s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
Podle Klempíře je hlavním záměrem převod financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet. Je už také jasné, kde v rozpočtu vláda prostředky na financování veřejnoprávních médií vezme. „Je to nasnadě, ale já to nemohu říct,“ řekl při odchodu z jednání.
Premiér Andrej Babiš (ANO) i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) již před jednáním shodně uvedli, že hlavním cílem je změna financování veřejnoprávních médií. Babiš podle svých pondělních slov obsah neřeší a je v pohodě se stávajícími zákony o ČT a ČRo.
Podle vládního návrhu, tedy návrhu ministra kultury, se má výše financí pro ČT a ČRo z rozpočtu vrátit k roku 2024, což by znamenalo proti jejich letošním rozpočtům o zhruba 1,4 miliardy méně. Podle Okamury je to ale jen proto, že v době psaní zákona nebyly čerstvější údaje o hospodaření obou institucí k dispozici. Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun.
Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, o 400 milionů méně než letos vybere na poplatcích.
K návrhu se v připomínkovém řízení sešlo okolo 400 připomínek. Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT i ČRo vymezení veřejné služby nebo absence zajištění vysílacích frekvencí. Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze a také termíny jejich výplaty.
Zásadní připomínky k návrhu vzneslo dříve i ministerstvo vnitra. Upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků způsobí výpadek příjmů České pošty v objemu 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se obrátila na Benátskou komisi Rady Evropy i Evropskou komisi. Žádá je, aby posoudily připravovaný zákon o médiích veřejné služby, který podle Pirátů ohrožuje nezávislost České televize a Českého rozhlasu a může být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.
