Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.
Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, konstatovala Evropská komise. Souhlas Evropského parlamentu pro platnost návrhu není potřeba.
Debata o omezení dovozu ruského a běloruského obilí čeká státníky v pátek odpoledne v rámci závěrečného dne unijního summitu. Jednat mají také o dalších formách podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských zemích. Česko zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
Dopoledne se prezidenti a premiéři členských zemí setkali s předsedy vlád Islandu, Norska a Lichtenštejnska u příležitosti třiceti let Evropského hospodářského prostoru. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová označila členství v EHP za „jeden z pilířů islandské zahraniční politiky spolu s členstvím v schengenském prostoru“. Lichtenštejnský premiér Daniel Risch hovořil o „obraně společných hodnot“, norský premiér Jonas Gahr Störe o spolupráci ve vědě, výzkumu a nově i obraně.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský komentuje druhý den summitu EU (zdroj: ČT24)
Na takzvaném eurosummitu se lídři zemí platících eurem sejdou s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou. Členové eurozóny budou jednat o hospodářské a finanční situaci ve snaze úžeji koordinovat své makroekonomické politiky.
Zástupci unijních zemí se mají zabývat také děním na Haiti, kde se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají části této země. Karibskou zemí teď zmítají nepokoje a násilnosti.
