„V tu chvíli jsem byl u jezera Dridža a rybařil. Pak jsem to viděl letět. Nejdřív jsem si myslel, že je to kukuruzník (sovětský cvičný a zemědělský letoun Polikarpov Po-2 – pozn. red.). Pak jsem se podíval a viděl jsem, že letí něco menšího. Znělo to jako moped. Pak jsem si uvědomil, že je něco špatně,“ vyprávěl v sobotu lotyšskému rozhlasu očitý svědek pádu dronu do jezera Vadims Stepanovs.
„Přeletělo to nad jezerem, otočilo se zpět a pak mu vypadl motor, zřítilo se to do jezera a explodovalo,“ dodává muž.
Vadims je jedním z mnoha lidí, jichž se v posledních dnech týká dronové ohrožení na východním křídle NATO. V Estonsku musela zasahovat hlídka Severoatlantické aliance a dron z letounu F-16 sestřelit, v Litvě zase museli do krytů lidé v hlavním městě Vilniusu. A to včetně poslanců parlamentu.
Příčinou jsou v drtivé většině drony ukrajinské výroby, které Ukrajinci používají k útokům na ruské baltské přístavy a útočí podél hranice, kde se vyhnou ruské protivzdušné obraně. Tam jsou ale drony vyrušeny nebo se ztrácí a padají tam, kam nemají.
„Vzhledem k tomu, že Pskovská a Leningradská oblast Ruska leží geograficky přímo u hranic s Estonskem a Lotyšskem, vede i nepatrná odchylka od trajektorie o několik stupňů v důsledku selhání navigace k tomu, že dezorientovaný dron urazí setrvačností několik desítek kilometrů a překročí hranici,“ popisuje v reakci pro Aktuálně.cz ukrajinský analytik Nazarij Barčuk z Ukrajinského bezpečnostního a kooperačního centra.
To se Rusové snaží využít tak, že v rámci své propagandy hovoří o tom, že drony startují z území pobaltských států. „Ruská armáda pozorně sleduje situaci ohledně průletů dronů přes vzdušný prostor pobaltských zemí a připravuje náležitou reakci,“ uvedl minulou středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ještě předtím hrozil „tvrdou odvetou“ ruský velvyslanec při OSN.
Není to pravda
To ale země odmítají. „Není to pravda. Ukrajina nikdy nepožádala o využití našeho vzdušného prostoru,“ řekl na pražské konferenci GLOBSEC estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
A jeho slova potvrzují jak představitelé dalších dvou pobaltských zemí, Litvy a Lotyšska, tak i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo generální tajemník NATO Mark Rutte. Redakci Aktuálně.cz se také podařilo získat komentář jednoho z vysoce postavených estonských diplomatů, který ruská slova tvrdě odmítl.
„Kdybychom Ukrajincům svůj vzdušný prostor nabídli, za den by byla celá Usť-Luga (město s významným ropným terminálem – pozn. red.) srovnaná se zemí,“ prohlásil suše diplomat, který chtěl zůstat anonymní.
Oddělit Ukrajince od klíčových přátel
Pobaltské státy už od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 stojí pevně za napadenou zemí. Podle bruselského deníku Politico je právě to příčinou pádů dronů na území tří zemí, protože se Rusové snaží drony vyrušit tak, aby narušily spojeneckou jednotu.
Teorii, že by „ruské provokace“ měly na vzájemné vztahy dopadnout, odmítá estonský poslanec působící ve Výboru pro národní obranu Raimond Kaljulaid:
„Vždy jsme se zasazovali o právo Ukrajinců na suverenitu a sebeobranu. Máme s Ukrajinou dohodu, že na vojenskou pomoc vynakládáme 0,25 % našeho HDP, což je shodou okolností stejná částka, kterou nyní prosazuje Mark Rutte, a je to naprosto správné,“ vysvětluje sociálnědemokratický politik pro deník Aktuálně.cz.
Pokud jde o nejnovější incidenty s drony, vinu podle něj nese pouze jedna země a pouze jedna země může zabránit tomu, aby tyto drony létaly kdekoli v Evropě. „Tou zemí je Ruská federace. Neobviňujeme však Ukrajince z toho, že brání svou zemi,“ říká.
Estonské ministerstvo obrany a sám ministr podle něj potvrdili, že probíhá dialog a diskuse s Ukrajinci. „Popsal bych to jako technickou diskusi. Není to ideální a jsem si jistý, že Ukrajinci se nejen omluvili, ale upřímně si myslím, že nechtějí, aby jejich drony létaly jinam než do Ruska. V první řadě je to plýtvání dobrým dronem a je lepší, když zasáhnou přístav, než když to spadne do pole,“ dodává Kaljulaid.
Je pád dronů do Pobaltí ruský záměr?
Ukrajinci na jaře vůči Rusům přitvrdili a úspěšně útočí na jejich klíčovou infrastrukturu. „V současné době se podle údajů z monitorovacích kanálů výrazně zvýšila frekvence útoků bezpilotních letounů středního a dlouhého doletu, což znamená, že letecké útoky se pro Rusy stávají každodenní záležitostí a vojenské a strategické cíle za nepřátelskými liniemi již nelze považovat za bezpečné,“ vysvětluje již zmíněný analytik Barčuk.
Rusko podle něj disponuje víceúrovňovým systémem protivzdušné obrany, který zahrnuje jak tradiční protiletadlové raketové systémy, tak v poslední době i mobilní palebné skupiny a prostředky elektronického boje určené k dezorientaci řídicích systémů dronů s cílem změnit jejich kurz a následně je sestřelit.
Barčuk vysvětluje, že přímé převzetí kontroly nad ukrajinskými drony je nepravděpodobné, protože drony většinou létají v autonomním režimu podle předem naprogramovaných souřadnic. Rusové ale mohou změnit kurz prostřednictvím nahrazení satelitního signálu nebo úplného rušení navigace.
„Ruská armáda záměrně rozmísťuje výkonné systémy elektronického boje v blízkosti hranic se zeměmi NATO; rušením ukrajinských bezpilotních letounů při jejich přibližování k severozápadním zařízením sází na to, že bezpilotní letouny budou pokračovat v letu na západ – tedy směrem k pobaltským státům. To je pro Kreml příznivý scénář, protože hrozba je neutralizována nad jeho vlastním územím, zatímco důsledky se přesouvají na území sousedů,“ uzavírá analytik.
