Gruzie je sice od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 na politické krize zvyklá, ale od předloňských parlamentních voleb je sužována nepokoji. Za vítěze voleb úřady opět vyhlásily stranu Gruzínský sen, ale toto vítězství zpochybňuje proevropská opozice, která vládu obviňuje, že sklouzává k autoritářskému režimu. V Tbilisi se od té doby konají demonstrace, které ale v porovnání s mohutnými protesty po sporných volbách do značné míry zeslábly.
Tisíce demonstrantů v úterý v hlavním městě mávaly gruzínskými a evropskými vlajkami. Za silné policejní asistence se demonstrovalo před sídlem parlamentu. Mnozí lidé drželi transparenty s nápisy „Jsme Evropa“ a portréty bývalého prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho, kterého úřady uvěznily po odsouzení za zneužití moci.
„Jsme v ulicích už přes 500 dní a budeme v protestech pokračovat tak dlouho, jak bude třeba, abychom bránili evropskou budoucnost Gruzie,“ řekla AFP dvacetiletá studentka Maja Chidešeliová.
„Lid nakonec zvítězí. Žádná autoritářská vláda nemůže odolat sjednocenému lidu – a my jsme jednotní,“ prohlásil další demonstrant, devětapadesátiletý chemik Irakli Nanadze.
Demonstraci zorganizovala koalice opozičních stran, které se v poslední době snaží překonat vzájemné rozpory a vytvořit jednotnou frontu proti vládě.
Vláda popírá jakékoli autoritářské tendence a tvrdí, že nadále usiluje o sblížení s EU. Obviňuje opozici z toho, že se chce násilím chopit moci a tlačit Gruzii do střetu s Ruskem.
Minulý týden soud poslal na dva a půl roku do vězení předního opozičního politika Levana Chabeišviliho, který loni vyzýval k masovým protestům a svržení vlády. Soud uznal někdejšího šéfa největší opoziční strany v zemi vinným z podněcování k převratu. Politik vinu podle místních médií odmítá.
Vedle Chabeišviliho je v Gruzii za mřížemi řada předních politiků opozičních stran odsouzených za nejrůznější delikty, které kritici poměrů označují za vykonstruované. Gruzínský sen loni na podzim požádal ústavní soud, aby zakázal působení tří opozičních stran.
Gruzie, kde žije kolem 3,7 milionu lidí, od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země. Byla považována za demokratickou a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii.
Úterní státní svátek připomíná vyhlášení nezávislosti Gruzie z 26. května 2018 na troskách carského Ruska, ale první republika neměla dlouhého trvání. Demokratický experiment ukončila Rudá armáda v roce 1921. Den nezávislosti letos zastihl zemi v pokračující politické krizi a v mezinárodní izolaci, napsal server Civil.ge.
Policie nedovolila demonstrantům vstoupit na ústřední náměstí Svobody a rozvinout tam vlajky Gruzie, USA, EU a Ukrajiny, napsal server Gruzia online s odvoláním na jednoho z demonstrantů, který si stěžoval na agresivní počínání policistů.
„Věřím, že se brzy zbavíme režimu, který je loajální k nepříteli, a jednou oslavíme tento svátek spolu se Suchumi a Cchinvali,“ zdůraznil Lekso Samcharadze v narážce na metropole dvou separatistických provincií, Abcházie a Jižní Osetie, které se s pomocí Ruska odtrhly od Gruzie.
