K pádu dronu došlo v pátek ráno v blízkosti hranic s Moldavskem a Ukrajinou během ruských útoků na ukrajinské cíle. Podle Bukurešti při dopadu explodovala celá bojová nálož dronu, což vyvolalo rozsáhlý požár v desátém patře bytového domu. Incident si vyžádal hospitalizaci dvou lidí.
V neděli rumunský prezident Nicușor Dan oznámil výsledky technické analýzy. „Dron, který ve čtvrtek večer havaroval v Galați, je Geran-2 ruské výroby,“ napsal Dan na síti X. „To je jednoznačný závěr technické zprávy dokončené experty rumunského státu,“ dodal.
Podle Rumunska, které je členem NATO, jde o první známý zásah obytné budovy mimo Ukrajinu od chvíle, kdy Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně poděkoval svému rumunskému protějšku za objasnění situace.
„Fakta jsou nejlepší léčbou Putinových lží a dokazují, že ruské manipulace neuspějí,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Ukrajina je připravena úzce spolupracovat při čelení společným hrozbám a při posilování ochrany lidských životů – nejen pro naši zemi, ale také pro přátelské Rumunsko a zbytek Evropy,“ dodal ukrajinský prezident.
Podle Zelenského se Moskva snaží testovat reakci a vzdušnou obranu členských zemí NATO. V neděli proto vyzval ostatní členy aliance k razantnější reakci na incident.
Rumunské závěry však Moskva odmítá. Ruské velvyslanectví v Rumunsku již v pátek obvinilo zemi, že incident zinscenovala jako provokaci. Bukurešť následně uzavřela ruský konzulát v Constantě a předvolala si ruského velvyslance. Ruské ministerstvo zahraničí přislíbilo na tento krok „odpovědět“, uvedla ruská agentura TASS.
Ruské velvyslanectví v sousedním Moldavsku upozornilo, že podobnou „provokaci“ se chystá „zinscenovat“ i Kišiněv. Například podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) si tak Moskva připravuje podmínky, „které by v budoucnu mohly Rusko zbavit odpovědnosti za případné neúmyslné zásahy Moldavska ruskými drony, případně za možný útok pod falešnou vlajkou namířený proti Moldavsku“.
Rumunský prezident v rozhovoru pro stanici BBC dodal, že země by mohla přijmout další diplomatická opatření proti Rusku. Nevyloučil ani možnost vyhoštění ruského velvyslance. Podle Dana Bukurešť za poslední dva roky zaznamenala až třicet incidentů souvisejících s ruskými drony.
Putinova teorie
Putin obvinění odmítl už v pátek. „Nikdo nemůže určit původ jakéhokoli letounu, dokud nebude provedeno řádné forenzní zkoumání,“ uvedl na tiskové konferenci v Kazachstánu. „Pokud nám (Rumunsko) poskytne jakákoli objektivní data, pak událost vyhodnotíme a sdělíme svůj názor na to, co se stalo,“ cituje ho například server The Moscow Times.
Nicméně dodal, že dron mohl být ukrajinský. Podle Putina se mohl opakovat stejný scénář jako v pobaltských zemích, kde se pravděpodobně ukrajinské drony při útocích na Rusko odchýlily od kurzu a dopadly na území států NATO.
„První reakce byla tehdy úplně stejná jako nyní v Rumunsku – naprostá panika. ‚Ach ne, Rusové přicházejí, Rusové útočí.‘ Krátce nato se ale ukázalo, že šlo o ukrajinské drony,“ prohlásil šéf Kremlu.
„Vletěly tam a zřítily se buď kvůli elektronickému boji, nebo z jiných důvodů, například kvůli technickým závadám. A myslím si, že v tomto případě se s největší pravděpodobností jedná právě o takovou situaci,“ okomentoval Putin pád dronu v Galați.
Rumunsko po incidentu oznámilo, že požádalo NATO o urychlení dodávek prostředků proti dronům. Generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil Bukurešť o „absolutní solidaritě“ Aliance a prohlásil, že „bezohledné chování Ruska představuje nebezpečí pro nás všechny“.
Zdroje NATO sdělily agentuře AFP, že zatím není jasné, zda Rumunsko plánuje aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy, píší média. Tento mechanismus zahajuje konzultace mezi členskými státy a může vést ke společnému rozhodnutí či postupu NATO.
Podle ISW incident naznačuje, že Putin přijal riskantní politiku, v jejímž rámci považuje možnost vstupu ruských dronů do vzdušného prostoru členských států NATO – a také riziko civilních obětí v zemích NATO – za přijatelný vedlejší důsledek současné ruské vojenské kampaně.
