Kromě úderu na ropná skladovací zařízení videozáznamy ve středu zachytily i ukrajinský dron, který ruská protivzdušná obrana nedokázala sestřelit, jak zasáhl ruskou raketovou korvetu Bojkij. Ta následně začala hořet. V době útoku se nacházela v suchém doku a procházela opravami, uvedla agentura AP.
Korveta Bojkij měla v minulosti doprovázet ruskou „stínovou flotilu“, uvedl například server Ukrainska Pravda. Rozsah poškození lodi zatím není známý, útok ale svědčí mimo jiné i o tom, že ukrajinské útoky „dosáhnou“ i na lodě ruské Baltské flotily.
Údery v Petrohradě jsou pro Kreml mimořádně nepříjemné i proto, že k nim došlo přibližně 16 kilometrů od místa konání fóra, na němž má ruský prezident Vladimir Putin v pátek pronést hlavní projev. Někteří účastníci středečního zahajovacího ceremoniálu se do Petrohradu ani nemohli dostat, protože místní letiště Pulkovo bylo dočasně uzavřeno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích upozornil, že petrohradský ropný terminál, jeden z největších na ruském pobřeží Baltského moře, leží asi 1100 kilometrů od ukrajinských hranic.
„Ukrajinský plán dálkových sankcí“
„Děkuji našim bojovníkům za jejich přesnost. Ukrajinský plán dálkových sankcí se naplňuje přesně tak, jak je potřeba k přiblížení míru,“ uvedl.
Žádný z dosud zveřejněných zdrojů přesnou trasu letu dronů neuvádí. Vzdálenost, kterou musely od ukrajinských hranic urazit, než zasáhly svůj cíl, však potvrzuje další pokrok ukrajinských bezpilotních systémů i nedostatky ruské protivzdušné obrany.
„Drony letěly pravděpodobně podél ruských hranic – a ta vzdálenost je skutečně famózní,“ řekl serveru Aktuálně.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. „Ještě významnější ale je, že se na takovou vzdálenost dokážou trefit. Pravděpodobně šlo o drony se systémem Starlink a technologiemi odolnými vůči ruskému rušení,“ dodal Šedivý.
Podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka mohou použité drony letět rychlostí přibližně 180 až 200 kilometrů za hodinu a nést 100 až 120 kilogramů výbušnin. Operátor s nimi údajně dokáže zůstat ve spojení i na vzdálenost přes tisíc kilometrů, díky čemuž mohly manévrovat i nad Petrohradem, uvedl znalec pro slovenský deník SME.
Obrana se soustředí na Moskvu a Krym
K úspěchu přispělo i to, že podle vojenských analytiků Rusko nyní soustřeďuje značnou část svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany kolem Moskvy, Krymu a dalších strategických objektů. To omezuje jeho schopnost chránit rozsáhlý vzdušný prostor po celé zemi.
Moskva navíc ve své protivzdušné obraně nestíhá nahrazovat ztráty a je nucena přesouvat systémy mezi jednotlivými regiony, aby dokázala čelit ukrajinským útokům, uvedl koncem dubna pro server Ukrinform ukrajinský analytik Vadym Kušnikov.
„Již loni se objevovaly zprávy, že Rusové žádají partnerské země, aby jim prodaly zpět systémy protivzdušné obrany, které jim dříve vyvezli,“ dodal Kušnikov.
Na sociálních sítích se objevilo také video, na němž se petrohradští policisté údajně pokoušejí sestřelit ukrajinský dron ručními zbraněmi.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci na středu a následujícího rána sestřelilo celkem 354 ukrajinských dronů. Podle guvernéra Leningradské oblasti (zatímco město se po rozpadu SSSR vrátilo k původnímu názvu Petrohrad, název oblasti zůstal stejný – pozn. red.) Alexandr Drozděnko ve středu ráno na svém Telegramu uvedl, že v okolí Petrohradu jich bylo sestřeleno 59.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruské síly postupují na ukrajinském území „s cílem zabránit podobným útokům“, jako byl ten na Petrohrad. Dodal také, že Rusko již zahájilo „systematické“ údery na Kyjev, kterými Moskva minulý týden hrozila, uvedly agentury.
