Za bezmála čtyřicet let na scéně prodala přes 80 milionů alb a svými hity oslovila několik generací. Rodačka z Melbourne se stala nejúspěšnější australskou zpěvačkou všech dob a počáteční despekt ze strany kritiky dokázala přetavit ve všeobecné uznání, stvrzené třeba ziskem ceny Grammy nebo vystoupením na legendárním festivalu Glastonbury. Dokumentární série režiséra Michaela Harteho na ploše zhruba tří hodin zachycuje její pozoruhodný vývoj a vytrvalost.
Hvězda telenovely a nelichotivá přezdívka
Hned první ze tří epizod diváka rychle vtáhne do děje. Píše se rok 1987 a tehdy devatenáctiletá Kylie Minogue míří do Londýna nahrát svůj první původní singl I Should Be So Lucky.
Historka o vzniku jednoho z jejích dosud největších hitů je ukázkovým příkladem neosobní popové fabriky tehdejší doby. Ke slovu se vedle interpretky dostává i producent Pete Waterman, díky jehož nekompromisně upřímným postřehům v kombinaci se svižným střihem vyznívá vyprávění odlehčeně a místy až vtipně. „Seděla tam nějaká malá protinožka a chtěla nahrávat,“ vzpomíná Waterman na první setkání se 152 centimetrů vysokou Minogue a dodává, že „za dvě hodiny bylo hotovo“.
Následoval ohromující úspěch – I Should Be So Lucky zamířilo na vrchol britské hitparády, pobláznění fanoušci volali do rádií a dobové záběry dokládají i to, jak početný dav hystericky pronásleduje svou modlu na ulici. V ten moment se tvůrci efektně vracejí v čase a ukazují, co vydání singlu předcházelo: Kylie se totiž proslavila jako hvězda australské telenovely Neighbours, což jí start hudební dráhy ulehčilo. Seriál se stal takovým fenoménem, že „i lady Diana žádala BBC o dva díly, které propásla“.
Bleskovému kariérnímu startu se věnuje celý první díl. Minogue se ohlíží za dětstvím a popisuje sama sebe jako „popovou fanatičku“, která seděla u kazeťáku a z rádia si nahrávala písničky. Publikum ji vnímalo jako sympatickou holku od vedle a tuto schopnost vzbudit důvěru a sympatie se jí podařilo uchovat až do dnešních dní. Při vzpomínání dojde i na vztah se seriálovým kolegou Jasonem Donovanem a slovo má pochopitelně také její sestra Danii, rovněž známá zpěvačka.
Protagonistka, která prochází archivní fotografie a komentuje dobové záznamy svých rozhovorů a vystoupení, se vrací k prvnímu (a zdrcujícímu) setkání s kritikou. Britští novináři jí v době, která neznala korektnost, vymysleli nelichotivou přezdívku „zpívající andulka“, čímž jejímu sebevědomí uštědřili ránu, ze které se dlouho vzpamatovávala.
Vše změnil vztah s rockerem
Ve druhé epizodě se kulisy života i kariéry popové ikony mění. Vyprávění se přesouvá do devadesátých let. Po zpěvaččině boku už nestojí uhlazený Jason Donovan, ale rebelující rocker Michael Hutchence, frontman kapely INXS. Vztah s ním popisuje jako velkou lásku: „Můj život se tehdy trochu zpomalil, protože si to všechno pamatuji.“
Minogue se pod Hutchencovým vlivem rozhodla do hudby dávat víc ze sebe: „Už jsem nechtěla být loutka, chtěla jsem dělat šílenosti.“ Vsadila na sexuálně provokativní image, kdy titulky novin hlásily, že „obnažená Kylie pobouřila irské matky“ a novináři jí pokládali nevhodné otázky typu: „Prý jste si dokonce nechala zvětšit prsa?“ Po pěti letech ukončila spolupráci s Watermanem, ve které šlo hlavně o čísla a žebříčky, a přešla k nezávislému vydavatelství Deconstruction, kde začala hudebně experimentovat.
Ačkoliv vztah s Hutchencem nevydržel a rockový bouřlivák v roce 1997 v pouhých sedmatřiceti letech zemřel, v jejím životě zanechalo toto setkání nesmazatelnou stopu. „Zažila jsem s ním spoustu poprvé. Od té doby hledám něco podobného, ale dosud jsem to nenašla,“ přiznává otevřeně na kameru a z jejích slov lze vycítit jistou niternou křehkost – nikoliv naposledy.
Důležitou roli na její cestě sehrál také Nick Cave, který ji v polovině 90. let oslovil, aby spolu nahráli vražednou baladu Where the Wild Roses Grow. Zpěvák temných výpovědí vzpomíná, jak tehdy do jeho kapely The Bad Seed, kterou sám popisuje jako „partu zlomených podivínů“, vnesla závan světla a jak mu změnila pohled na život. Jakkoliv jejich spojení mohlo působit zvláštně, svým způsobem šlo o geniální tah. „Měla všechno, až na respekt, já měl naopak respekt a nic jiného,“ zdůrazňuje její australský kolega.
Právě s Cavem se pomyslný kruh uzavírá. Alternativnější tvář Kylie totiž veřejnost nepřijala a z vydavatelství Deconstruction ji po vlažném přijetí alba Impossible Princess dokonce vyhodili. A když se jí pak i Nick Cave zeptal, proč nechce zpívat své nakažlivé popové melodie, které fungují jako stroj na radost, pochopila, že přišel čas pro návrat na taneční parket.
Touha po mateřství a dvojitý boj s rakovinou
Třetí epizoda vyznívá nejtemněji, ačkoliv začíná připomenutím fenomenálního comebacku s alby Light Years a Fever na začátku milénia, včetně hitu Can’t Get You Out Of My Head, se kterým prorazila i v USA.
Velká část tohoto dílu se však zabývá zpěvaččiným bojem s rakovinou prsou, kterou jí lékaři diagnostikovali v roce 2005. Kylie přiznává, že nemoci předcházely marné snahy otěhotnět formou umělého oplodnění, čímž otevírá další ze svých třináctých komnat – nenaplněnou touhu stát se matkou.
V mapování náročného období, kdy jí z hlavy padaly chomáče vlasů a úspěchem pro ni bylo dojít na konec ulice, jde dokument na dřeň. Snad ještě více než zrušení turné a očekávaného vystoupení na hlavní scéně festivalu Glastonbury tehdy popovou hvězdu zasáhlo chování médií. Paparazzi hlídkovali před jejím domem v Austrálii a zdravotníkům nabízeli horentní sumy za každou její fotografii.
„Nevěděli jsme, zda to přežije,“ přiznává sestra Danii a z výpovědí vyplývá, že právě rodina ji v těchto časech zásadně podržela. Velký význam pro ni ale měla i láska k hudbě a také neuvěřitelná podpora fanoušků. Po návratu na pódia v roce 2006 však přichází nečekaný dramaturgický skok, kdy děj zcela vynechá třináct let a přesune se rovnou k odložené premiéře na Glastonbury. Té se zpěvačka dočkala až v roce 2019 a pod slavnou Pyramid stage jí přihlíželo přes 100 tisíc lidí.
Škoda, že poslední dvě desetiletí dokument rekapituluje jen velmi zrychleně. Kromě Glastonbury se věnuje ještě nečekanému virálnímu hitu Padam Padam z roku 2023, za který Australanka obdržela i cenu Grammy – svou teprve druhou. Až na závěrečné minuty si pak tvůrci nechali překvapivý zvrat: Kylie totiž s chvějícím se hlasem a leskem v očích přiznává, že na začátku roku 2021 se jí rakovina vrátila. Tentokrát se jí podařilo léčbu před médii utajit. Znovu ji zvládla a téma zpracovala do písně Story na svém zatím posledním albu Tension.
Jde o působivé zakončení emotivního a velmi obratně zpracovaného vyprávění, které zobrazuje výjimečný přerod civilně působící popové hvězdy: od mediálně zesměšňované hezké tvářičky z 80. let až po dnes respektovanou hudební hvězdu. „Jsem do hudby zapálená víc než kdy dřív,“ říká Kylie Minogue s příslibem dalších projektů.
Dokumentární film
Kylie
Režie: Michael Harte
Netflix, premiéra 20. května 2026










