Kterému domácímu politikovi nejvíce důvěřujete? Právě to zjišťoval jeden z klíčových průzkumů ruské státní agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM, který byl pravidelně zveřejňován na konci každého měsíce. Respondenti mohli v odpovědi v „otevřeném“ průzkumu uvést jméno kteréhokoli politika – a Rusové dlouho odpovídali jednoznačně.
Například v roce 2014, po ruské anexi Krymu, rekordních 68 procent respondentů uvedlo, že v ruské politice důvěřují právě Vladimiru Putinovi. Přestože jeho popularita později klesla, ruská invaze na Ukrajinu jí znovu vlila krev do žil.
V březnu 2022, po začátku plnohodnotné invaze, si Putina jako nejdůvěryhodnějšího politika vybralo 43 procent Rusů, což představovalo meziměsíční nárůst o více než deset procentních bodů. V březnu 2024 pak popularita ruského prezidenta dále vzrostla na 48 procent, což je spojováno především s válečnou mobilizací společnosti a s relativním růstem ruské ekonomiky navzdory sankcím.
Ovšem letos ruský prezident takových čísel zdaleka nedosahuje.
Chybějící statistiky
Poslední zveřejněný průzkum zachycoval výsledky za březen a VCIOM jej netypicky publikoval až začátkem dubna. Putinova popularita v něm klesla na 29 procent. To je nejnižší hodnota od začátku války. Zároveň jde o výrazný propad oproti letům 2024 i 2025. Ještě loni v prosinci přitom Putin v témže průzkumu dosahoval 35 procent.
Výsledky tohoto „otevřeného“ průzkumu za letošní duben a květen pak VCIOM k 9. červnu nezveřejnil vůbec. Ruský exilový server The Moscow Times to dává do souvislosti právě s nápadným poklesem Putinovy popularity.
Hodnocení Putina nyní klesá i v „uzavřeném“ průzkumu, kde respondenti pouze kladně nebo záporně odpovídají na otázku, zda schvalují činnost konkrétního politika. Podle výsledků zveřejněných VCIOM 29. května se v případě ruského prezidenta kladně vyslovilo 67,5 procenta Rusů. To představuje pokles o téměř dva procentní body oproti předchozímu týdnu.
„Takto se žít ještě dá, ale…“
Podle některých analytiků souvisí pokles popularity vládce Kremlu s vleklou válkou na Ukrajině, kterou Rusko ani po více než čtyřech letech nedokázalo rozhodnout ve svůj prospěch ani ukončit. Ekonomické vyhlídky se zhoršují a Rusy stále více trápí i rostoucí ceny.
Stát také v posledních měsících omezuje fungování populárních komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp a Telegram, a zasahuje proti používání virtuálních privátních sítí (VPN).
„Ekonomická zátěž, omezení a celkový pocit vleklé nejistoty se spojují do jediné emoce: ‚Takto se žít ještě dá, ale chce se nám to stále méně,‘“ cituje list The Moscow Times ruského politologa Ilju Graščenka.
