Ceny plynu i pohonných hmot i přes úpravy ETS 2 vzrostou, tvrdí analytici

Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že změny neznamenají zavedení tvrdého stropu na cenu povolenek, ale jen posílení obranného mechanismu proti cenovým extrémům. I proto podle něj nelze vyloučit, že cena povolenky překročí cenu 45 euro v cenách roku 2020, která v současnosti činí kolem 55 euro.“Růst ceny nad hodnotu 55 euro lze dokonce předpokládat. Ze začátku spíše nárazově,“ zdůraznil Peterka.

Do budoucna je ale podle Peterky plán EU k emisním povolenkám jasný, a tím je růst ceny. „Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ řekl.

Očekává tak zdražování plynu, uhlí i pohonných hmot. „Při ceně povolenky na 55 euro lze čekat zdražení litru benzinu s DPH o zhruba 3,8 Kč na litr a u nafty 4,3 Kč za litr. Megawatthodina plynu pak zdraží o 326 korun a tuna uhlí o 2292 Kč. Při růstu ceny povolenky na 65 euro pak litr benzinu zdraží o zhruba 4,5 Kč, nafta o 5,1 Kč, megawatthodina plynu o 386 Kč a tuna uhlí o 2708 Kč,“ popsal Peterka. Při ceně povolenky kolem 55 euro si tak podle něho domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, připlatí zhruba 6280 Kč za rok. Při zdražení povolenky na 65 euro si pak připlatí 7422 Kč.

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška schválená úprava problém kolem emisních povolenek pouze zmírňuje, ale neodstraňuje. Hlavní očekávaný efekt změn vidí v omezení velkých cenových výkyvů. „Ale neznamená to, že domácnosti a firmy budou chráněny před samotným zdražením paliv, plynu nebo vytápění,“ připomněl Míšek.

Dopady nových povolenek navíc budou podle něj nerovnoměrné. „Nejvíce je pocítí domácnosti s nižšími příjmy, lidé mimo velká města, rodiny závislé na autě a domácnosti, které nemají jednoduchou možnost změnit zdroj vytápění. U nich nepůjde o motivaci k rychlé zelené investici, ale často spíše o vynucené omezení spotřeby,“ varoval Míšek. U tuzemského průmyslu pak vidí riziko dalšího zhoršení konkurenceschopnosti. „Česká ekonomika je energeticky a průmyslově náročnější než průměr EU, proto podobné opatření dopadá na tuzemské firmy citelněji než na ekonomiky s vyšším podílem služeb a vyššími příjmy domácností,“ dodal Míšek.

ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Opozice vítá úpravu povolenek ETS 2, dílo Babišovy vlády to ale podle ní není

Opoziční strany vítají úpravu systému emisních povolenek ETS 2, změnu přičítají standardním unijním legislativním procesům, nikoli působení vlády Andreje Babiše (ANO). Vyplývá to z vyjádření lídrů stran na tiskových konferencích před jednáním Sněmovny. Je to ukázka populismu těch, kteří vládnou – říkali, že povolenky zruší, odkázal předseda Starostů Vít Rakušan na předvolební rétoriku nyní vládních stran ANO, SPD a Motoristů.

„Je to cesta, kterou jsme nastartovali. Reálně mají platit ti, kdo škodí, ale nesmí to ohrožovat konkurenceschopnost českého průmyslu,“ doplnil bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib přivítal, že se podařilo najít mechanismus omezení výše ceny za tunu vyprodukovaného CO2. Poznamenal, že přehodnocování nástrojů je vždy součástí legislativního procesu v EU, přestože se Babišova vláda změnu bude zřejmě snažit prodat jako výsledek svého působení. „Je to standardní součást hodnocení dopadů legislativy,“ konstatoval.

Se zastropováním cen povolenek souhlasí také předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. “Dává to smysl, i proto, že se jedná o regulátor vypouštění skleníkových plynů,” řekl. Dodal, že je důležité nastavit systém tak, aby sociálně slabí lidé a ti, kteří jsou ohroženi energetickou chudobou, se nedostali do svízelné situace.

Úprava systému, kterou v noci na dnešek schválili zástupci členských států EU a Evropského parlamentu, podle analytiků zabrání extrémním cenovým výkyvům, nikoli však celkovému růstu cen. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability. Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Ceny plynu, uhlí a pohonných hmot i přes úpravu systému emisních povolenek ETS 2 vzrostou, míní ekonomičtí analytici. Průměrná domácnost si po jejich zavedení podle nich připlatí několik tisíc korun ročně. Tuzemskému průmyslu pak hrozí další ztráta konkurenceschopnosti.

Systém ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Brusel – Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům jejich cen. Informovala o tom Rada EU, zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR).

„Vedli jsme opravdu náročná jednání a téma ETS 2 tím rozhodně nekončí, protože se k němu znovu vrátíme. Evropská komise do října 2027 navrhne přezkum uplatňování systému ETS 2 na budovy a silniční dopravu. Zároveň představí další úpravy, například změny stávajícího cenového stropu ve výši 45 eur, nad který by cena povolenky neměla vystoupat, a jeho prodloužení,“ uvedla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Nerudová byla zpravodajkou návrhu a kompromis dojednávala za Evropský parlament.

Nerudová uvedla, že se jí do pozice europarlamentu, schválené letos v březnu, podařilo prosadit opatření na ochranu domácností před vysokými náklady. Ta zahrnovala mimo jiné prodloužení cenového stropu emisních povolenek a změny v uplatňování systému na rezidenční budovy. Druhá jednací strana v trialogu, členské státy, měla od počátku výrazně omezenější pozici a prosazovala pouze návrh Evropské komise na cenové brzdy, který spočíval především v uvolňování většího množství povolenek na trh s cílem snížit jejich cenu.

Na společném jednání evropských institucí se však po hodinách vyjednávání podařilo najít kompromis spočívající v tom, že by komise měla přijít s úpravou dalších cenových brzd včetně úpravy a prodloužení stávajícího cenového stropu na 45 eurech. Evropská komise zároveň musí do října 2027 předložit nový přezkum uplatňování systému ETS 2 na budovy a silniční dopravu, na jehož základě by měla následovat další revize systému.

„Rezerva tržní stability řeší nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v ETS 2 úpravou počtu emisních povolenek dostupných v oběhu. Dnešní dohoda posílí rezervu tržní stability a dále zajistí stabilní a předvídatelný trh s povolenkami před plným spuštěním ETS 2 v roce 2028,“ uvedlo ve svém prohlášení kyperské předsednictví, které jednalo jménem členských států.

„Pro zlepšení dlouhodobé předvídatelnosti a důvěry na trhu dosažená dohoda ruší zneplatnění povolenek držených v rezervě tržní stability k 1. lednu 2031, což znamená, že celá rezerva ve výši 600 milionů povolenek zůstává k dispozici i po tomto datu a může být v případě potřeby uvolněna ke stabilizaci trhu,“ doplnil další bod dohody Evropský parlament. Cílem návrhu bylo právě posílit předvídatelnost trhu a řešit nadměrný růst cen povolenek.

Systém emisních povolenek EU ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Systém EU ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v unii. Rozšíření systému EU ETS 2 má být zavedeno po ročním odkladu v roce 2028 a má se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Europoslanci se úpravou odloženého systému zabývali po podnětech některých zemí včetně Francie či Česka, kterým se nelíbil možný dopad potenciálního zdražení paliv či vytápění na obyvatele. Zásadní novinkou je, že pokud cena povolenky dosáhne zmíněného stropu, z rezervy se do systému uvolní 40 milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny. Původní plán počítal s uvolněním polovičního počtu.

Aby mohla upravená podoba systému vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit členské státy i europarlament.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}