Švédská televize SVT spolu s kolegy z Finska, Dánska, Norska či Estonska na základě satelitních snímků zkoumala, jak Rusko aktivně buduje novou vojenskou infrastrukturu na svých hranicích se severoevropskými a pobaltskými zeměmi a plánuje tam nasadit až 115 tisíc vojáků.
Na základě satelitních snímků byly identifikovány nové kasárny, muniční sklady a koncentrace vojenské techniky na několika místech – v okrese Pečenga deset kilometrů od norských hranic, v Petrozavodsku a Sapjorne poblíž hranic s Finskem, v Luze u Pskova a také v oblasti Königsberg (Karaljuči).
Základna v okrese Pečenga, která v současnosti disponuje kapacitou sedm tisíc vojáků, jich bude po dokončení rekonstrukcí schopna pojmout až 17 tisíc. Podle odhadu velitele finské armády Pasiho Välimäkiho se počet ruských vojáků na finských hranicích může zvýšit ze současných 20 tisíc na 80 tisíc.
„Toto je hrozba, kterou musíme brát vážně. Nevěříme, že tohle všechno je jen pro demonstrační účely. Jde o přípravu potenciální konfrontace s NATO v budoucím rozsáhlém konfliktu,“ řekl Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky Must. Podle něj tak Rusko buduje strukturu, kterou lze po skončení války na Ukrajině naplnit vojáky.
Situace se může rychle změnit
Na druhou stranu je podle analytiků přímá hrozba ze strany Ruska aktuálně nízká, a to kvůli tomu, že Rusové velké množství personálu a techniky potřebují právě na Ukrajině. „To se ale může rychle změnit, pokud dojde ke konci války na Ukrajině,“ varoval generálmajor Brian Nissen, velitel NATO v Pobaltí a Polsku.
(sem přijde mapka, kterou mi vyrobí Petr Šimčík)
Svými obavami se netají ani náčelník norských ozbrojených sil Eirik Kristoffersen: „Pokud Rusko nyní navýší své síly na úroveň, kterou oznámilo – a snímky ukazují, že přesně tohle dělají – pak se vojenská hrozba pro Norsko zvýší,“ varoval.
Bývalý důstojník finské rozvědky Marko Eklund, který dlouhodobě sleduje změny v ruských pohraničních oblastech, upozorňuje na snímcích z jara 2026 zejména na již zmíněný okres Pečenga v severozápadní Murmanské oblasti poblíž norských hranic. V současné době se tam staví nové kasárny.
Dvakrát až třikrát větší než dřív
Eklund odhaduje, že základny v tomto okrese budou schopny pojmout až 17 tisíc lidí, což je trojnásobek současného stavu. Ruská armáda se podle něj v současné době snaží rekrutovat více profesionálních vojáků, takže roste její potřeba budovat bydlení pro vojáky a jejich rodiny.
Rusko navíc po celou zimu aktivně staví nové vojenské objekty i podél hranice s Finskem – buduje kasárny a sklady, stejně jako nakupuje stovky vojenských vozidel a dalšího vybavení. Podle velitele finské armády Pasiho Välimäkiho může Kreml podél finské hranice rozmístit 80 tisíc vojáků. „Pro srovnání: dříve jich bylo kolem 20 tisíc,“ říká Välimäki.
Finská armáda v době míru čítá 24 tisíc mužů, ale země si udržuje značnou mobilizační rezervu. V případě války by se ozbrojené síly mohly zvýšit na 280 tisíc mužů.
Rusko podle Marka Eklunda posiluje své síly podél celé hranice, od arktického pobřeží na severu až po Kaliningrad na jihu. Novináři NRK rovněž analyzovali snímky NASA, které ukazují, jak jsou určité oblasti v noci osvětleny. Došli k závěru, že 16 z 19 bodů na mapě, kterou Eklund identifikoval, se za poslední rok zjasnilo.
Ruské ozbrojené síly čítají 1,5 milionu příslušníků. Významná část z nich podle švédských tajných služeb může být rychle nasazena na velké vzdálenosti. „Pokud Rusko v něčem prokázalo své schopnosti, pak je to v přepravě vojáků a techniky na obrovské vzdálenosti v rámci země,“ říká Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky. Dodal, že Rusko se podle něj může připravovat na „možnou konfrontaci s NATO“.
Brian Nissen, velitel sil NATO v Pobaltí a Polsku, však poznamenává, že hrozba takového konfliktu zůstává nízká, dokud je Rusko ve válce s Ukrajinou. „Situace by se však mohla velmi rychle změnit, pokud bude dohodnuto příměří,“ uzavírá.
