Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
Když měl sedlák ve stodole myši, pořídil si kočku, aby je lovila. Podobný princip dnes využívají zemědělci, když chrání plodiny před škůdci nebo původci chorob (patogeny) pomocí jejich přirozených nepřátel. Proti některým druhům hmyzu se například nasazují parazitické vosičky nebo predátoři, jako jsou slunéčka. Tato takzvaná biologická ochrana rostlin nachází uplatnění hlavně ve sklenících jako alternativa k pesticidům. Navíc se takto do životního prostředí ani do potravin nedostávají problematické chemikálie z postřiků.
Vědci z Laboratoře patofyziologie rostlin z ÚEB AV ČR teď ověřují, jestli jde stejným způsobem bojovat i proti bakteriálním chorobám plodin.
Choroba vytváří na listech velké, tmavé, žlutě lemované skvrny, u nichž dochází ke vzájemnému splývání a vytváření souvislé plochy. V případě stonků, listových a květních stopek se formují vodnaté, tmavohnědé léze nepravidelného tvaru – i ty splývají a tvoří velké nekrózy zachvacující epidermální pletiva.
Napadá pouze zelené plody (malé, slabě vyvýšené tmavé skvrny), pokud se symptomy objeví na plodech červených, infekce vznikla ještě před jejich dozráním. Intenzivnější míra napadení vede k opadu květů a tvořících se plodů. Choroba může způsobit i úhyn mladých rostlin.
Zdroj: Agromanuál
Pěstitelé totiž v současnosti nemají moc možností, jak svou produkci rajčat chránit šetrně, tedy bez použití pesticidů nebo antibiotik. „Proto jsme se vydali biologickou cestou. Ošetření rajčat prostřednictvím bakteriofágů nepřináší nežádoucí rezidua pesticidů nebo karcinogenních látek,“ zdůraznila Tetiana Kalachová, která vede vědecký tým ústavu.
Viry, které se živí bakteriemi
Bakteriofágy obsažené ve vyvinuté kapalné směsi se na rostliny nanáší postřikem, na povrchu listu pak vytvoří povlak s bakteriofágovými částicemi, který dle Kalachové rostlinu chrání před nežádoucími patogeny. Ve chvíli, kdy se patogen pokusí do rostlinného pletiva proniknout, bakteriofág ho zničí.
Výzkum bakteriofágů je dle Kalachové velmi podobný výzkumu nových léčiv. Vědci nejprve potřebovali najít virus, který bude proti původci choroby co nejúčinnější. „Platí, že tam, kde jsou bakterie, jsou i jejich bakteriofágy. Viry jsme proto hledali na infikovaných rajčatech z farmářských trhů a z podobných přirozených zdrojů. Poté jsme je v laboratoři izolovali a testovali jejich účinnost proti původci choroby,“ popsala postup vědkyně.
Z přibližně stovky testovaných bakteriofágů zůstalo po laboratorních testech zhruba dvacet, které byly využitelné pro další výzkum.
Vědci bakteriofágy zkoumají už několik let. Aktuálně spolupracují na zavedení metody do pěstitelské praxe s konkrétní farmou z Dolní Lutyně, která je předním producentem rajčat v tuzemsku, a také s Českou zemědělskou univerzitou. Navázáním spolupráce s touto farmou se dle Kalachové propojuje základní výzkum s uplatněním v praxi.
Výzkum bakteriofágů započal v roce 2023, zpočátku byl financován především z grantu Technologické agentury ČR. V letošním roce začal pětiletý projekt Národní agentury zemědělského výzkumu. Vědecký tým získal také financování z programu Akademie věd ČR PRAK, který pomáhá badatelům s převodem technologií do praxe.











