Vojtěch: Obézním dětem by mohly léky na hubnutí hradit zdravotní pojišťovny

Oproti roku 1991 je obézních dětí čtyřnásobek, v roce 2024 jich bylo 12 procent. Odborníci čekají, že v roce 2050 bude mít nadváhu či trpět obezitou polovina dětí.

Moderní léky ze skupiny GLP-1 antagonistů jsou dostupné i v Česku, ale lidé si je musí platit sami. Měsíčně pacienta stojí několik tisíc korun a většinou je léčba dlouhodobá či doživotní.

„Vnímám to (případné hrazení léků dětem ze zdravotního pojištění) jako investici do veřejného zdraví a potenciál snížit tu drastickou prevalenci obezity v České republice,“ řekl novinářům Vojtěch. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je v Česku 245.000 obézních dětí.

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilony Hülleové podmínky pro možné zavedení takové léčby připravuje pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, které byli dětští praktičtí lékaři součástí. „Pokud by se vyčerpaly všechny další možnosti jako dieta, režimová opatření nebo pohyb, tak by to pro takové vysoce obézní děti byla varianta,“ řekla ČTK. Děti by pro léčbu musely splnit další podmínky. Podle jejího odhadu by šlo zhruba o jedno či dvě děti v jedné ordinaci pediatra, kde je obvykle registrováno kolem tisíce dětí.

„Nejpravděpodobnější je úhrada u dospívajících ve věku od 12 let do věku 18 let s obezitou, BMI vyšším než sedmadevadesátý percentil a tělesnou hmotností nad 60 kilogramů jako doplňková léčba k dietě se sníženým obsahem kalorií a zvýšené fyzické aktivitě,“ sdělil ČTK Bořáň. Parametr BMI porovnává váhu vůči výšce, hodnota nad 30 je považovaná za obezitu, závažná začíná na hodnotě 40. Sedmadevadesátý percentil udává, že má dotyčný BMI vyšší než 97 procent jeho vrstevníků.

O tom, zda získá nějaký lék úhradu ze zdravotního pojištění, rozhoduje SÚKL ve správním řízení, k úhradě injekcí dětem ještě nebylo dokončeno. „To teprve určí, zda a případně v jakých věkových skupinách, případně za jakých podmínek a v jaké výši, mohou být tyto léky hrazeny,“ odpověděla na dotaz ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.

Ředitel VZP Ivan Duškov tento týden řekl, že s cukrovkou, která obezitu často doprovází, souvisí až 20 procent nákladů celého veřejného zdravotního pojištění. Podle něj je třeba vnímat i finanční možnosti českého zdravotnictví.

Podíl obézních dětí podle průzkumu, který loni publikovali dětští lékaři, roste s věkem, mění se i podíl chlapců a dívek. V pěti letech jsou obézní asi tři procenta chlapců a téměř pět procent dívek. Ve 13 letech je obézních chlapců skoro pětina, dívek šestina. U starších se rozdíly mezi pohlavími podle posledních studií snižují.

Obezita s sebou nese řadu závažných zdravotních komplikací. Jde jednak o komplikace způsobené mechanickými účinky nadměrného množství tuku, například artrózu, ale také o problémy v důsledku hormonálních, metabolických a imunitních změn, zejména cukrovku nebo nemoci srdce.

Kromě fyzických obtíží čelí děti i psychickým problémům. Mají nízké sebevědomí, úzkosti a deprese. U dospívajících navíc přejídání často souvisí se stresem, tlakem ze školy nebo úzkostmi.

Novo Nordisk investoval do výrobního závodu v Česku osm miliard korun

Novo Nordisk investoval do výrobního závodu v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany, více než osm miliard korun. Z toho 3,5 miliardy dal do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Firma to uvedla v tiskové zprávě u příležitosti dnešního slavnostního otevření závodu. Její prezident Mike Doustdar novinářům řekl, že výroba začala tento měsíc.

„Nejprve začneme s klinickými studiemi a klinickým vývojem novějších generací produktů a poté samozřejmě budeme postupně navyšovat produkci,“ řekl Doustdar. Obezitou a nadváhou podle něj trpí dvě miliardy lidí. „A obezita je hlavní příčinou více než 200 zdravotních problémů a onemocnění,“ dodal. V Česku má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nadváhu nebo je obézních 60 procent populace.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je příchod dánské společnosti Novo Nordisk do Česka strategickou investicí do lékové soběstačnosti. „Evropa způsobila, že řada farmaceutických firem odstěhovala svoji výrobu někde do třetích zemí. Teď se snažíme to změnit, i na úrovni Evropské unie se přijímají různé legislativní opatření,“ uvedl Babiš. Dostupnost léků podle něj ovlivňuje i geopolitická situace, například krize v Hormuzském průlivu

„A právě proto potřebujeme podporovat domácí průmysl, evropský farmaceutický průmysl,“ dodal. Výrobci léčiv letos v únoru kritizovali to, že tento typ průmyslu není zmíněný ve vládou připravené národní hospodářské strategii. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) dnes na dotaz ČTK odpověděl, že tam výslovně není uvedený žádný typ průmyslu.

„Hospodářská strategie je o tom, aby sektory, které mají šanci růst, a farmaceutický průmysl nepochybně je mezi nimi, tak aby měly vytvořeny podmínky,“ řekl. Firma Novo Nordisk v tiskové zprávě uvedla, že její projekt vznikl bez veřejných pobídek.

Podle Vojtěcha vznikla na ministerstvu průmyslu speciální pracovní skupina k podpoře lékové soběstačnosti. „Ministerstvo zdravotnictví definuje konkrétní projekty, u kterých bychom mohli investovat, které bychom mohli mohli podporovat, tak abychom skutečně tu lékovou soběstačnost v České republice zvýšili,“ řekl ČTK.

V roce 2024 koupil Novo Nordisk za 4,8 miliardy korun továrnu, kde se dosud vyráběly vakcíny, další 3,5 miliardy dala firma do její modernizace. Investovala do výrobních technologií, výrobního zařízení i digitální a IT infrastruktury. V současné době tam pracuje 300 lidí.

Novavax, od kterého firma továrnu koupila, v závodě vyráběl součásti své covidové vakcíny, v roce 2020 zaměstnával 450 lidí. Předtím tam firma Baxter produkovala vakcíny proti prasečí chřipce, léky a séra se v místě vyrábějí od 20. let 20. století. Státu areál patřil do roku 2001.

Dánská firma Novo Nordisk vznikla v roce 1923. Zaměřuje se na léčbu cukrovky a dalších závažných chronických onemocnění, jako jsou obezita nebo vzácná onemocnění krve a vzácná endokrinní onemocnění. V 80 zastoupeních po celém světě zaměstnává více než 69.000 lidí.

Většinu výrobních kapacit má v Dánsku. Závod v Česku bude vyrábět v první fázi pomocné proteiny pro výrobu léčiv na cukrovku a obezitu. Postupem času mohou být zavedeny další klinické a komerční produkty, uvedla firma v tiskové zprávě.

Léčba obezity patří v současné době podle odborníků mezi nejlukrativnější segmenty zdravotnictví, injekční přípravky firem Novo Nordisk nebo Eli Lilly ze skupiny GLP-1 antagonistů užívají podle odhadů celosvětově desítky milionů lidí. Léky jsou dostupné i v Česku, pro léčbu obezity ale nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, měsíčně pacienta stojí několik tisíc korun a většinou je léčba dlouhodobá či doživotní. V Česku je užívá asi osm procent populace, například v USA více než 17 procent.

Současné náklady na léčbu obezity a s ní spojených onemocnění napříč populací byly loni v ČR vyčísleny na zhruba 80 miliard korun ročně. Další náklady jsou podle tehdejšího vyjádření Aleše Tichopáda z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT také v nižší pracovní produktivitě nebo předčasných úmrtích. Zahraniční data ukazují, že zhruba 20 procent nákladů tvoří samotná léčba a 80 procent ostatní dopady pro stát a ekonomiku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}