Ukrajinské síly ve středu oznámily rozsáhlý útok na mariupolský přístav, který Rusko využívá jako důležitý logistický uzel pro zásobování svých jednotek na jihu okupované Ukrajiny. Operaci provedl 1. sbor Azov společně s ukrajinskou tajnou službou SBU a Silami bezpilotních systémů.
Podle ukrajinské strany byly zasaženy elektrické rozvodny, radarová zařízení, opravárenská infrastruktura, řídicí věž i sklady pohonných hmot. Terčem se stala také nákladní loď Lady Augusta, kterou Kyjev označuje za součást ruské „stínové flotily“.
Azov útok doprovodil videem zachycujícím zásahy dronů, které mířily na různé cíle napříč městem a přístavem. „Ve městě znovu patrolujeme, prozatím z nebe,“ doplnila jednotka v prohlášení. Podle jejích představitelů zůstala po útoku značná část přístavu bez elektřiny a jeho využití pro vojenské účely bylo výrazně omezeno.
Mariupol patří od svého dobytí k nejdůležitějším logistickým centrům Ruska na okupovaném jihu Ukrajiny. Přes město vede zásobování mezi Doněckou oblastí, Krymem a samotným Ruskem. Ukrajina se proto v posledních měsících stále intenzivněji zaměřuje na útoky proti ruskému zázemí a dopravním trasám daleko za frontovou linií.
Součástí této strategie je i snaha Azovu vytvořit za ruskými liniemi „sanitární zónu“. Jednotka už v květnu zveřejnila záběry průzkumných a úderných dronů operujících v okolí Mariupolu.
Video: Záběry ukrajinských dronů ukazují zásah pěti plavidel v přístavech Mariupol a Berďansk a vyřazení dvou ruských lokomotiv (8. 6. 2026)
Podle Azovu jsou jeho bezpilotní prostředky schopné monitorovat a napadat cíle až 160 kilometrů za frontou. Následně zveřejnil další videa útoků na hlavní silniční tahy Mariupol–Taganrog a Mariupol–Volnovacha, po nichž Rusko přesouvá vojáky, techniku i zásoby.
„Apokalypsa“ začátku války
Mariupol byl jedním z hlavních cílů prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu. Strategické přístavní město na pobřeží Azovského moře spojovalo okupovaný Krym s územími ovládanými proruskými separatisty v Donbasu. Jeho dobytí by Rusku umožnilo vytvořit souvislý koridor podél jižního pobřeží Ukrajiny.
Ruské jednotky město obklíčily krátce po zahájení invaze a následovalo několikaměsíční obléhání provázené masivním ostřelováním. Boje postupně proměnily velkou část Mariupolu v trosky. Při obléhání mělo podle Ukrajiny zemřít přes 25 tisíc civilistů a zničeno bylo 95 % města.
„Apokalyptická destrukce,“ popsal tehdejší situaci ve městě ředitel operací Mezinárodního výboru Červeného kříže Dominik Stillhart.
Ukrajinští obránci byli postupně zatlačeni do rozlehlého průmyslového komplexu Azovstal. Ocelárny se změnily v poslední baštu odporu, kde se, jak popisovala v té době řada světových médií, v rozsáhlé síti podzemních tunelů ukrývaly stovky vojáků i civilistů. Zásoby jídla, vody i munice se tenčily, zatímco Rusové podnikali prakticky nepřetržité útoky ze vzduchu i ze země.
Obrana Azovstalu trvala téměř tři měsíce. Ukrajinští vojáci odolávali navzdory izolaci a minimálním možnostem zásobování. Kyjev se je pokoušel podporovat mimo jiné mimořádně riskantními vrtulníkovými lety do obleženého města. Nakonec však ukrajinské velení obráncům nařídilo kapitulovat, aby zachránilo životy těch, kteří ještě přežili. Podle ukrajinských zdrojů drželi obránci Mariupol celkem 86 dní, z toho 82 dní v úplném obklíčení.
Terč ruské „denacifikace“
Právě Azov se stal jedním z hlavních symbolických cílů Kremlu. Ruské vedení dlouhodobě používá existenci krajně pravicových kořenů původního dobrovolnického pluku jako součást svého narativu o „denacifikaci“ Ukrajiny.
Jednotka vznikla v roce 2014 během bojů proti Ruskem podporovaným separatistům v Donbasu. V prvních letech svého fungování skutečně přitahovala některé radikálně nacionalistické aktivisty a její symbolika i část členů vyvolávaly kontroverze, jak reportovala i západní média jako britský deník The Guardian. Postupně však byla začleněna do Ukrajinské národní gardy a proměnila se v běžnou vojenskou formaci podléhající státnímu velení.
Přesto právě obrana Mariupolu a Azovstalu udělala z Azovu jeden z nejznámějších symbolů ukrajinského odporu. Nynější útoky na okupované město proto mají vedle vojenského významu i výrazný symbolický náboj.
