„Nová směrnice o čištění městských odpadních vod má z mého pohledu potenciál výrazně zasáhnout farmaceutický průmysl v České republice a potažmo v Evropě, protože přenáší prakticky stoprocentně náklady na čištění městských vod právě na farmaprůmysl,“ řekl Vojtěch novinářům.
„Chceme mít samozřejmě čistou vodu, ale na druhou stranu tyto náklady se budou muset někde projevit a zejména u generického průmyslu se to projeví tím, že buď se zvýší cena velmi levných léků vyráběných v České republice, nebo se výrobcům nevyplatí léky vyrábět a přesunou výrobu někam do Asie, což už jsme viděli v předchozích letech,“ dodal český ministr.
Podle Vojtěcha jde o téma, na které upozorňoval už jeho předchůdce ve funkci. Opakovaně věc zmiňují i další země, například Německo. Komise by měla navrhnout určitá opatření ke zmírnění negativních dopadů směrnice, míní Vojtěch. „Jak náklady snížit, více je rozložit tak, aby se to neprojevilo tím, že léky třeba nebudou,“ vypočetl možnosti.
Směrnice platí od 1. ledna 2025 a obsahuje poměrně průlomové ustanovení, které říká, že výrobci léčiv a kosmetiky mají financovat většinu nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod podle zásady „znečišťovatel platí“.
Mikroplasty z léčiv a kosmetiky
Evropská komise argumentovala, že právě léčiva a kosmetika jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v komunálních odpadních vodách. Při přípravě legislativy uváděla, že tyto dva sektory společně odpovídají za přibližně 92 procent toxické zátěže mikropolutantů v odpadních vodách.
Farmaceutický průmysl ale normu kritizuje s tím, že značná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv výrobní činností a že systém nespravedlivě nezahrnuje některé další zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni farmaceutické firmy směrnici dokonce napadly u Soudního dvora EU.
Ministři budou v úterý podle Vojtěcha debatovat rovněž o dalším důležitém tématu, nové politice amerického prezidenta Donalda Trumpa nazývané MFN (Most Favored Nation), která říká, že Američané by neměli za stejný lék platit více než pacienti v jiných bohatých zemích. Farmaceutické firmy přitom vydělávají nejvíce právě v USA.
Pokud jim americká vláda sníží ceny na trhu, budou se snažit výpadek někde kompenzovat. Existují přitom obavy, že by to mohlo vést k růstu cen v Evropě, ale i k pozdějšímu uvádění některých produktů, protože firmy budou chtít své nové, často inovativní léky, nabízet nejdřív ve Spojených státech a teprve poté na menších evropských trzích.
„V tuto chvíli nevíme, jaký přesný dopad to na Evropu bude mít, ale samozřejmě je zde určité riziko, že by mohlo dojít ke zpoždění vstupu inovativních léků na evropské trhy, nebo že by se k nám vůbec nemusely dostat,“ uvedl český ministr zdravotnictví.
„Evropská unie již nyní zaostává za USA. v Evropě je k dispozici pouze 50 procent inovativních léků ve srovnání se Spojenými státy a ta situace by se tímto mohla ještě zhoršit,“ dodal. Evropská komise by podle něj měla provést analýzu dopadů a členské státy by se měly koordinovat a zaujmout společný přístup.
