Aktual.: 18.06.2026 15:14
Brusel – Česká vláda pracuje na tom, aby splnila závazky ohledně navyšování obranných výdajů, uvedl dnes během jednání v Bruselu český ministr obrany Jaromír Zůna. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu na tiskové konferenci potvrdil, že Česká republika společně s Albánií a Slovinskem dala loni na obranu méně než dvě procenta HDP. Český premiér Andrej Babiš v nedávném rozhovoru uvedl, že Česko tento závazek, který si spojenci stanovili, nesplní nejspíš ani letos.
„Vždycky jsem říkal: Počkejme si na konečný výsledek. Opravdu nemá cenu dávat si v těchto věcech dopředu buď nějaké nedosažitelné ambice, nebo se zbytečně podceňovat ve vlastním úsilí,“ odpověděl Zůna na dotaz, zda se Česku letos podaří dvouprocentní závazek splnit. „My pro to děláme maximum,“ dodal. S naplňováním závazku ale podle něj souvisí celá řada okolností, například vývoj rozpočtu, ale i situace v Hormuzském průlivu. To vše má podle něj dopad na českou ekonomiku, a tím pádem i vývoj hrubého domácího produktu.
Ministři obrany se na dnešním jednání v Bruselu zabývali právě mimo jiné zvyšováním obranných výdajů. Rutte již na středeční tiskové konferenci zdůraznil, že celkově výdaje spojenců na obranu rekordně narostly. V roce 2025 evropské země a Kanada investovaly dokonce o 90 miliard dolarů více než v roce 2024. „To je ohromující číslo. Představuje téměř dvacetiprocentní nárůst za jediný rok. Další nárůsty jsou již naplánovány pro rok 2026,“ řekl. Rutte nicméně potvrdil, že Česko, Slovinsko a Albánie loni závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP nesplnily. Česká vláda podle šéfa NATO ale „velmi tvrdě pracuje na tom, aby se jí závazky podařilo splnit“.
Dvouprocentní cíl do roku 2025 spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu. Loni na summitu v Haagu pak schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na jednání v Bruselu kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení výdajů na obranu a navzdory angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy aliance rovněž zkritizoval právě kvůli nedostatečným výdajům na obranu, ale rovněž i kvůli jejich postoji k válce s Íránem.
„My jim to vysvětlíme na summitu v Ankaře,“ odpověděl český ministr Zůna na dotaz, jak bude Praha vysvětlovat americkým spojencům současné neplnění závazků. V pondělí by podle něj měla česká vláda rozhodnout o mandátu právě na toto jednání, které se uskuteční na začátku července. „Mandát bude také o tom, jakým způsobem naznačíme aliančním partnerům naši trajektorii výdajů na obranu tak, abychom naplňovali naše závazky,“ dodal český ministr.
Dalším tématem dnešního jednání v Bruselu byla i pokračující podpora Ukrajiny. Německý ministr obrany Boris Pistorius již ráno oznámil, že jeho země přispěje dalších 200 milionů eur do iniciativy PURL. Ta spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Nyní je zapojených zemí již více než 25 z celkových 32 členů aliance, Česko k nim nepatří. Američané přitom podle zdrojů ČTK na každém jednání zmiňují, aby spojenci v této iniciativě pokračovali.
„Tak my samozřejmě máme nastudováno, co by to znamenalo pro Českou republiku, ale ještě v té diskusi o přistoupení k PURL nejsme. Doposud jsme se vždy soustředili na běžící iniciativy, především na muniční iniciativu,“ řekl Zůna českým novinářkám v Bruselu. S tou přišlo Česko za předchozí vlády premiéra Petra Fialy. Jejím cílem je zajišťovat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici nakupovanou na světových trzích mimo Evropu. Na financování nákupů se podílí řada spojeneckých států, zatímco Česko koordinuje vyhledávání dostupných zásob, nákup a logistiku dodávek. ČR dříve přispívala i finančně, nyní se na iniciativě finančně ani materiálně nepodílí.
Německo před pár dny uvedlo, že nově na muniční iniciativu přispěje dalšími 300 miliony eur (asi 7,2 miliardy korun). Podle Zůny zazněla na muniční iniciativu dnes dopoledne na jednání slova podpory, žádné další konkrétní závazky ale neslyšel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











