Aktual.: 20.06.2026 04:10
Washington – Oslavy 250. výročí vzniku Spojených států přinášejí také nový pohled na dějiny původních obyvatel Severní Ameriky. Zatímco tradiční výklad amerických dějin zdůrazňuje vznik a expanzi moderního státu, muzea a historici nyní připomínají, že pro původní obyvatele znamenalo budování USA často vyhánění z domovů, porušování smluv a snahy o potlačení jejich kultury. Napsala o tom agentura AP.
Výstavy pořádané k výročí americké nezávislosti ukazují nejen utrpení původních obyvatel, ale také způsoby, jak si dokázali uchovat vlastní identitu. Pozornost vzbudily například tradiční lakotské korálkové výšivky z 19. století, do nichž ženy začaly začleňovat motivy americké vlajky. Podle kurátorů nešlo pouze o projev vlastenectví, ale také o tichou formu odporu a snahu zachovat vlastní hodnoty v době, kdy federální politika rozkládala tradiční indiánské komunity.
„Spojené státy by nemohly existovat bez historie původních obyvatel. Jejich vliv je vetkán do samotné podstaty toho, čemu dnes říkáme Amerika,“ uvedl historik a tvůrce map indiánských území Aaron Carapella, který má čerokíjské kořeny.
V 19. století přijala americká vláda řadu opatření, která vedla k nucenému přesídlování indiánských národů a zabírání jejich území. K nejznámějším patří zákon prezidenta Andrewa Jacksona o vystěhování Indiánů z roku 1830, jehož důsledkem byla mimo jiné nechvalně proslulá Stezka slz, kde zemřely tisíce příslušníků kmenů z jihovýchodu USA. Další zákony rozparcelovaly kmenovou půdu a usnadnily její převod do rukou bělošských osadníků.
Následovaly internátní školy, kam byly indiánské děti posílány s cílem přerušit jejich vazby na jazyk, kulturu a náboženství. Podle představitelů indiánských komunit jsou důsledky těchto politik patrné dodnes. Systém fungoval přibližně 150 let a poslední federální internátní škola byla uzavřena až v roce 1969. Podle vyšetřování amerického ministerstva vnitra školami prošlo nejméně 18.000 indiánských dětí, některým byly pouhé čtyři roky. Nejméně 973 dětí v těchto zařízeních zemřelo, skutečný počet však může být vyšší. Bývalý prezident Joe Biden se za fungování systému v roce 2024 jménem Spojených států omluvil a označil jej za skvrnu na amerických dějinách.
Současně však mnozí odborníci upozorňují, že indiánské národy dokázaly navzdory historickým křivdám přežít a posílit své postavení. Federální vláda dnes uznává 575 kmenů jako samostatné politické celky se zvláštními právy. Indiánské organizace v posledních desetiletích uspěly například při prosazování ekologických opatření nebo zákonů, které posilují jejich pravomoci na kmenových územích.
Kurátorka indiánského umění Jami Powellová označuje vztahy mezi Spojenými státy a původními obyvateli za koloniální propletenec, který nelze zjednodušovat. „Je v pořádku mít vůči této historii rozporuplné pocity,“ řekla. Podle ní nelze dějiny USA vyprávět pouze jako příběh pokroku a úspěchu, ani pouze jako příběh útlaku.
Právě tato ambivalence se podle organizátorů výstav stává jedním z hlavních témat letošních oslav. Vedle připomínky historických křivd zdůrazňují také odolnost indiánských národů a jejich snahu uchovat kulturu pro další generace. „Nechci, aby můj lid přišel o svou kulturu. Chci, aby mladí lidé poznali své předky a věděli, odkud pocházejí,“ uvedla navažská umělkyně Pauline Thomasová, jejíž díla jsou součástí výstavy v Novém Mexiku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
