„Myslím, že týden je dost času na to, aby to udělal. Pokud to neudělá, uděláme to my,“ prohlásil Zelenskyj ve svém pátečním příspěvku na sociálních sítích, který adresoval přímo Lukašenkovi. Ukrajinský prezident doplnil, že snaha Ruska o zapojení Běloruska do války bude stále sílit. Běloruský lídr však podle něj už nyní chápe, že „Ukrajina odpoví“.
Tlak Kyjeva se ale netýká pouze naváděcích systémů. Zelenskyj zkritizoval Lukašenka také v souvislosti s rolí, jakou v konfliktu hraje běloruský ropný průmysl. „Bělorusko je dnes jedním z klíčových dodavatelů pro ruskou armádu,“ cituje ukrajinskou hlavu státu server Politico.
Ukrajina opevňuje hranice
Mimořádně napjaté vztahy mezi oběma zeměmi eskalují již od poloviny května, kdy Zelenskyj varoval před záměry Moskvy využít běloruské území k novým vojenským operacím. Ty by mohly cílit buď na samotnou Ukrajinu, nebo na některou ze zemí NATO.
Ukrajina v reakci na to začala posilovat obranu podél své severní hranice. Podle deníku The Guardian tam ukrajinské síly budují betonové zátarasy proti obrněným vozidlům či protitankové příkopy.
Situaci na konci května ještě vyostřila slovní přestřelka mezi Lukašenkem a ukrajinskými armádními špičkami. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy Minsk varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na běloruském území.
Lukašenko bere zpátečku
Lukašenko v posledních týdnech ze své ostré rétoriky znatelně ubral a pokouší se roztržku uklidnit. Už z počátku června během projevu v západoběloruském Grodnu rázně odmítl možnost, že by se běloruští vojáci zapojili do bojů na Ukrajině. Prohlásil tehdy, že jeho občané nebudou sloužit jako „kanonenfutr“ pro cizí zájmy.
Minulý týden pak Lukašenko v rozhovoru pro stanici Al-Arabíja ujistil, že Bělorusko nepředstavuje pro Ukrajinu žádnou hrozbu. Zelenskému se dokonce omluvil za své dřívější útočné výroky.
Ačkoliv se Minsk přímému zapojení svých vojsk do války dosud vyhýbá, jeho logistická a materiální podpora ruské invaze je od počátku konfliktu prokazatelná. Rusko z běloruského území v únoru 2022 zahájilo neúspěšné tažení na Kyjev a z tamních základen navíc opakovaně startovaly ruské rakety a útočné drony.
