Aktual.: 25.06.2026 09:50
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) viděla důvody pro zvýšení úrokových sazeb zejména v domácí ekonomice. Konflikt na Blízkém východě hraje podle bankovní rady v inflačním vývoji spíše doplňkovou roli, i když se vzhledem k jeho délce projeví i v cenách dalšího zboží vedle pohonných hmot. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové vytváří silná domácí poptávka inflační tlaky zejména ve službách včetně cen bydlení, cen stavebních prací a materiálů. Spotřebu přitom táhne silný růst mezd, který nezpomaluje. Člen bankovní rady Jan Procházka označil mzdový vývoj za hlavní faktor, který působí ve směru ke zvýšení sazeb.
Guvernér Aleš Michl podle záznamu uvedl, že zrychlující dynamika úvěrů domácnostem a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů vedou k nadměrnému nárůstu množství peněz v oběhu. Člen rady Jakub Seidler doplnil, že vývoj úvěrové aktivity nenaznačuje, že by dosavadní úroveň úrokových sazeb byla příliš restriktivní.
Seidler také upozornil, že inflace se v současnosti udržuje blízko dvouprocentního cíle ČNB díky příznivé kombinaci regulovaných cen a cen potravin, jejichž protiinflační působení příští rok odezní. V květnu byla meziroční inflace 2,1 procenta, zvolnila z dubnových 2,5 procenta.
Jako doplňující faktor ve vývoji tuzemské inflace působí podle bankovní rady konflikt v Íránu, který vedl v minulých měsících ke zdražení ropy, plynu i dalších surovin. Podle bankovní rady jsou velikost nákladového šoku, doba jeho trvání a očekávaná doba k návratu situace k normálu takové, že se nelze vyhnout jejich dopadu do inflace i v jiných oblastech, než jsou ceny paliv. Proto je podle rady důležité, aby přísnější měnová politika tlumila tyto vlivy hned v počátku a ty tak trvaly co nejkratší dobu.
Členka bankovní rady Karina Kubelková ale argumentovala, že se současným zklidněním situace na Blízkém východě se začíná zmírňovat jedno z významných inflačních rizik. Proto považovala za vhodnější počkat s případnou úpravou sazeb až na srpnové jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Kubelková proto jako jediná hlasovala pro ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta.
ČNB upravila úrokové sazby po 13 měsících, základní sazba se tak vrátila na úroveň z počátku loňského května. Bylo to první zvýšení úrokových sazeb od července 2022, kdy se Michl stal guvernérem centrální banky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












