Novela ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských 35 procent. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun.
Zvýšení odvodů přinesl konsolidační balíček veřejných financí bývalé vlády Petra Fialy (ODS) z roku 2023. Předloha počítá s tím, že se přeplatky na sociálním pojistném živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Norma současně počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun.
V této souvislosti také živnostníkům v prvním pásmu paušální daně od července klesnou měsíční zálohy o 822 korun na 9162 korun. Paušální daň mohou využívat osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty a jejichž roční příjem z podnikání dosahuje nanejvýš dvou milionů korun. Daň se platí ve třech pásmech odstupňovaných zejména podle výše příjmů.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až na letošních 40 procent průměrné mzdy, což právě koaliční návrh vrací na loňskou úroveň. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější úprava tento základ ponechává.
Před přijetím zákona opakovaně varoval bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Poukazoval na to, že živnostníci budou mít měsíční důchod asi o 1650 korun nižší a že zákon přinese jen další výpadek příjmů.
