Tým vědců z londýnského Institute for Optimum Nutrition porovnal 71 dvojic obdobných výrobků z britského supermarketu. Vedle sebe postavili například kravské a mandlové mléko, klasické a veganské brownies, lasagne, majonézy, jogurty nebo rostlinné burgery.
Výsledek byl překvapivě jednoznačný. „Zjistili jsme přibližně dvakrát více potravinářských aditiv v rostlinných výrobcích než v jejich živočišných protějšcích – 199 oproti 100,“ uvedl hlavní autor studie publikované v časopise Food Additives & Contaminants: Part A Joseph Whittaker.
Podle Whittakera je to do značné míry dáno samotnou výrobou těchto produktů. Aby rostlinné náhražky připomínaly maso nebo sýry chutí, vzhledem i konzistencí, musí výrobci využívat více technologických postupů i přísad.
„Lidé na rostlinné stravě by se měli zaměřovat především na přirozeně rostlinné potraviny, nikoli na snahu napodobovat živočišné výrobky. Rostlinné alternativy masa zkrátka v přírodě neexistují, a proto se při jejich výrobě musí používat potravinářská aditiva a rafinované suroviny,“ doporučil Whittaker.
Která éčka se objevovala nejčastěji?
Výzkumníci často zaznamenali karoteny (E160a), které dodávají rostlinným sýrům žlutou barvu. Častý byl také uhličitan vápenatý (E170) používaný k obohacení výrobků o vápník a zesvětlení jejich barvy.
V alternativách mléčných výrobků se pravidelně objevovala kyselina mléčná (E270) jako regulátor kyselosti. U rostlinných náhražek masa dominovala methylcelulóza (E461), která pomáhá vytvořit strukturu připomínající skutečné maso.
„Naše studie přichází v obzvlášť důležité době, protože rostlinná strava je stále populárnější a více lidí sahá po rostlinných alternativách potravin. Zároveň ale roste i obava spotřebitelů z množství potravinářských aditiv v jejich jídle,“ uvedl Whittaker.
Vyšší počet aditiv neznamená vyšší zdravotní riziko
Autoři studie zároveň varují před přehnanými závěry. „To, že jsme našli více potravinářských aditiv, ještě neznamená vyšší zdravotní riziko. Zkoumali jsme pouze jednu produktovou řadu, nehodnotili jsme množství použitých aditiv ani to, jak často lidé tyto výrobky konzumují. Navíc všechna použitá aditiva splňují britské bezpečnostní předpisy,“ zdůraznil Whittaker.
Výzkum tak popisuje především rozdíly ve složení výrobků. Nezkoumal jejich skutečný dopad na lidské zdraví ani množství aditiv, které lidé běžně přijímají.
Rostlinná strava má prokazatelné výhody
Nová studie podle autorů nijak nezpochybňuje přínosy dobře sestavené rostlinné stravy. Řada dlouhodobých výzkumů ukazuje, že lidé, kteří jedí více zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin a méně červeného masa, mají nižší riziko srdečně-cévních onemocnění, cukrovky 2. typu nebo některých druhů rakoviny.
Odborníci ale zároveň upozorňují, že je rozdíl mezi jídelníčkem založeným na přirozených rostlinných potravinách a stravou tvořenou převážně průmyslově vyráběnými náhražkami masa, sýrů nebo sladkostí. Vegani by navíc měli dbát na dostatečný příjem vitaminu B12, vitaminu D, železa, vápníku, zinku, jódu a omega-3 mastných kyselin.
Vedle zdravotních benefitů má rostlinná strava také výrazně nižší dopad na životní prostředí. Studie publikovaná v časopise Nature Food, která analyzovala jídelníček více než 55 tisíc lidí, ukázala, že veganská strava má přibližně jen 30 procent environmentální stopy ve srovnání se stravou bohatou na maso.
VIDEO: Novoroční předsevzetí ohledně zdraví? Podle výživového poradce Františka Knoblocha si jimi jde i uškodit
Zdroje: Taylor and Francis online, PubMed, Nature Food
