„Průměrná délka života ruského vojáka na frontové linii je 20 až 35 minut,“ stojí v jednom z hojně sdílených příspěvků. Autor v něm rovněž dodává, že doba od výcviku po nasazení na frontu se dnes pohybuje mezi deseti dny až třemi týdny.
Polská veřejnoprávní televize TVP pak cituje proválečný kanál Notes of a Veteran, který píše, že „situace dospěla do bodu, kdy na podzim buď bude mír, nebo mobilizace“ a doporučuje ruským mužům v branném věku, aby si raději připravili evakuační zavazadlo.
Kanál House Among the Laurels doplňuje, že po celém Rusku již začalo hromadné rozesílání povolávacích rozkazů, což podle autorů značí, že z Kremlu „již byly vydány příslušné pokyny“.
Váleční blogeři se veskrze shodují, že hlavním faktorem extrémních ztrát jsou stále efektivnější ukrajinské drony, kvůli kterým dramaticky klesly šance na přežití. Mnoho ruských vojáků je podle autorů navíc zraněno nebo zabito ještě předtím, než vůbec dorazí na frontovou linii.
Moskvě nepomůže ani další mobilizace
Na zmíněné údaje upozornil ve svém komentáři pro magazín Foreign Policy i britský historik Peter Frankopan, který drony označil za „hlavní zabijácký nástroj této války“, jenž dnes přepisuje budoucnost moderního válčení.
Podle odhadů západních zpravodajských služeb, které Frankopan cituje, Rusko ztrácí přes 30 tisíc vojáků měsíčně. Celkové ztráty (mrtví i zranění) pak od začátku invaze v roce 2022 již pravděpodobně překročily hranici jednoho milionu.
Kreml se tak v posledních měsících snaží nedostatek personálu kompenzovat štědrou finanční motivací. Novým rekrutům dnes nabízí náborový bonus ve výši 80 tisíc dolarů (téměř 1,7 milionu korun) nebo slibuje odpuštění dluhů až do výše 140 tisíc dolarů (bezmála tři miliony korun).
Vladimir Putin by se také mohl uchýlit k druhé vlně nucené mobilizace. Tomuto kroku se však ruský prezident bude zřejmě snažit za každou cenu vyhnout. První vlna mobilizace z roku 2022 byla totiž mezi Rusy extrémně nepopulární a vedla k masovému odchodu obyvatel do zahraničí.
Americký Institut pro studium války (ISW) navíc dodává, že ani případná mobilizace by situaci na bojišti výrazně nezměnila. Hlavním problémem Moskvy totiž není nedostatek vojáků, ale zejména neschopnost čelit ukrajinským dronovým útokům, které efektivně zasahují klíčovou infrastrukturu hluboko v ruském týlu.
Pokud Kreml nenajde odpověď na tuto technologickou převahu Kyjeva, hrozí podle ISW, že noví branci padnou dříve, než se stihnou do bojů vůbec zapojit.
