V rozhovoru se Zeman ostře vyjadřuje ke kompetenčnímu sporu mezi prezidentem a vládou kvůli účasti na summitu NATO. „Tímto krokem znovu potvrdil, že není politikem,“ říká na adresu Petra Pavla.
Předběžné opatření Ústavního soudu, které umožnilo Pavlovi stát se součástí české delegace, označil za problematické a podtrhl, že část ústavních soudců je podle něj vůči hlavě státu podjatá.
„Politik může být milován, politik může být nenáviděn, ale nikdy nesmí být směšný,“ glosoval s odkazem na současnou hlavu státu. „Nikdy nebudu volit Petra Pavla. Nejenom z důvodu jeho neznalosti politického řemesla, které škodí České republice,“ prohlásil bez okolků Zeman.
Sám Zeman přitom během svého desetiletého mandátu opakovaně čelil výhradám ústavních právníků. Největší debatu vyvolalo jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013.
Zemanovy kauzy
Přestože tehdejší koalice v čele s ODS deklarovala většinu 101 poslanců a prosazovala jako premiérku Miroslavu Němcovou, Zeman pověřil sestavením kabinetu Rusnoka. Jeho vláda pak vládla více než půl roku, přestože nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny.
Kritiku vyvolalo také odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí a Michala Šmardu ministrem kultury.
V závěru mandátu pak bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa uvedl, že se jej Zeman snažil neformálně ovlivnit v kauze nejmenování profesorů. Část odborníků všechny tyto kroky označovala za ohýbání ústavních zvyklostí nebo překračování prezidentských pravomocí.
Ani přes kritiku vlastních kroků z minulosti Zeman na svém hodnocení současné hlavy státu nic nemění. „Politika se dělá za zavřenými dveřmi. Erodovaný politik by se nikdy nedostal do tohoto konfliktu,“ prohlásil s tím, že prezident měl spor s vládou vyřešit politickou dohodou a nenechat celou věc dojít tak daleko.
„S Babišem si občas podáme ruku“
První půlrok Andreje Babiše (ANO) v roli předsedy vlády byl podle Zemana úspěšný, ale ne bezchybný. Jeho kabinet označil za „vládu profesionálů“. Zastal se také ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), který čelí kritice za ostrý, místy až arogantní styl komunikace.
„Během třiceti let mé politické kariéry mi všichni oponenti vyčítali arogantní vystupování. Obávám se, že časem měli i pravdu. Proč ode mě chcete, abych za totéž odsuzoval ministra Macinku? Máme hodnotit ne formu, ale obsah,“ řekl Zeman.
Přiblížil i svůj vztah s Babišem. Přiznal, že už s premiérem nekomunikuje, někdejší rozkol je ale podle něj minulostí. „Máme normální vztah, ale nemáme žádnou pravidelnou komunikaci. Ani není důvod, protože už nejsem ani premiér, ani předseda sněmovny, ani prezident. Pokud se občas uvidíme, podáme si ruku, a není mezi námi žádný svár,“ dodal Zeman.
Řeč přišla také na pomalu se blížící prezidentské volby. Zeman prozradil, koho by dnes nejraději poslal do boje o Pražský hrad. Za optimálního kandidáta označil Radka Vondráčka (ANO), kterého už dřív navrhoval na post ministra zahraničí.
„Je to čestný člověk, který nepůsobí arogantně, ale přemýšlivě a lidsky v televizních diskusích. Co víc si přejete?“ řekl bývalý prezident. Překvapil ale i podporou ženského jména.
V rozhovoru se dotkl i války na Ukrajině. Připustil, že po některých nedávných krocích ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chápe návrhy SPD na odebrání Řádu bílého lva, který mu sám v roce 2022 udělil. Zdůraznil ale, že svůj pohled na ruskou invazi nezměnil a Rusko nadále považuje za agresora.
Celý rozhovor s Milošem Zemanem si můžete pustit ve videu nad článkem nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
